Mitch Trubisky
Mitch Trubisky v pozadí, Allen Robinson v popředí. photo: chicagobears.com
Categories Weekly Quarterback

WQB: Favorité

by Jiří Robek

Tuto neděli všichni vyložení favorité potvrdili svou roli, snad kromě Patriotů. Ale to je ta výjimka potvrzující pravidlo.

V některých divizích už jsou karty jasně rozdány, dalo by se to dokonce zobecnit i na konference. Tak například konference NFC je pevně v rukou dvou týmů. New Orleans Saints si servítky nebrali a rozsekali Cincinnati na kousíčky vysokou výhrou 51-14. Spolu s nimi nejspíš získají pro playoff bye week Los Angeles Rams. Ti se na výhru se Seattlem nadřeli, ale nakonec to nebylo těsné tak, jak by mohlo skóre napovídat. Oba tyto týmy mají své divize už takřka v kapse a každý další vyzyvatel se nadře i jen na wild card pozici. Solidní šance má Carolina. Zapomene-li rychle na drtivou porážku od Pittsburghu. Divizi NFC North drží v rukou Chicago Bears, ale ne příliš pevně. Minnesota i Green Bay nedají kůži lacino. NFC East, to je tradiční kotrmelec. Už 14 let v řadě nikdo vítězství v této divizi rok po sobě nezopakoval a ani letos to zatím nevypadá. Trojčlenná bitva mezi Washingtonem, Dallasem a Philadelphií se bude rozhodovat až v posledních vzájemných zápasech. A to bude zábava. Matematicky není vyřazen z playoff ještě nikdo, ale ruku na srdce, Giants, Arizona a San Francisco mají teď úplně jiné starosti.

V konferenci AFC je situace zašmodrchanější, vyčnívají jen nezastavitelní Kansas City Chiefs. O druhé místo (a playoff bye week) se nejspíš poperou Los Angeles Chargers, Pittsburgh, New England, a Houston. Pak je tu smečka nevyzpytatelných týmů, které jeden týden porazí soupeře na hlavu, aby následně dostali vyprášeno na kožich. Cinncinati a Baltimore v AFC North, Tennessee v AFC South. Pozor bych si dal na Indianapolis, které spolu s Andrew Luckem chytá zajímavou formu. Naopak zklamáním jsou poslední výsledky Jacksonville (ani návrat Fournetta nepomohl) a Miami. Na samém dně konference pak osamoceně sbírá prohry Oakland. První volba draftu má celkem jasného favorita.

A teď už k nějakým konkrétním poznatkům ze zápasů a týmů napříč vším, co jsem v neděli vypozoroval.

Chicago Bears

Prvním zápasem, který jsem naladil byl divizní souboj Chicaga a Detroitu. A hned na úvod to bylo celkem jednostranné utkání. Obrana Detroitu dávala yardy a touchdowny soupeři zadarmo. Co na tom, že Lions posílili střed defenzivní lajny o Damon Harrisona, který doslova zavřel běhy středem. Chicago se nerozpakovalo a mířilo své útoky jinam. Do oslabené coverage, které zoufale chyběl zraněný cornerback Darius Slay.

Nesnižoval bych však dobrý výkon quarterbacka Mitch Trubiskyho pod taktovkou ofenzivně laděného trenéra Matt Nagyho. Svému svěřenci připravil dobrý plán útoku. Opustil konzervativní zahuštěné formace s krátkými passy a namísto toho roztáhl útok do šířky. Stavěl formace povětšinou s třemi receivery na jedné straně a tight endem Trey Burtonem osamoceným na straně opačném. To umožnilo Trubiskymu rychle přečíst obranu před snapem. Pokud k Burtonovi seběhl safety Tavon Wilson, Detroit hrál osobní obranu (angl. man-to-man), pokud u něho zůstal cornerbacka Deshawn Shead, byla to zónovka (angl. zone coverage). Když věděl, co hraje obrana, Trubisky mohl snadno už před snapem identifikovat svůj první read obrany a zrychlit tak rozhodování po snapu. Záležitost se kterou zatím letos bojuje a pokud nemá svůj první read volný (primárního receivera určeného v dané hře), panikaří, dostává se mimo strukturu hry, scrambluje a chybuje.

Proti Detroitu však většinou Trubisky věděl, kde s čtením obrany začít a mohl v rámci dané hry házet míč z pevného postoje a udržet si švih a přesnost. Oslabená obrana mu většinu času umožňovala přečíst hned prvního svého receivera a poslat mu hluboký pass. Tím byl nezřídka wide receiver Allen Robinson, momentálně nejlepší hráč útoku Bears. Obránci za ním většinou jen marně vláli jako prápor a než se stihli otočit za míčem, měl už ho Robinson v rukou. Není pochyb, že poslední 2 týdny, laborujíc se zraněním, Trubiskymu hodně chyběl. Chicago může letos dojít hodně daleko, obranu má našlapanou, ale příspěvek Trubiskyho bude klíčový. Především z pohledu trenéra, který musí zajistit, že hra celého týmu na tomto quarterbackovi nestojí. Ať jeho spoluhráči udělají své a všechno šlape jako namazaný stroj dohromady.

Zpátky k zápasu. Detroit nejenže krvácel v obraně, ale ani v útoku to za moc nestálo. Jeden drajv zabil naprosto průhledný pokus na krátký třetí down. Chicago proti zhuštěné formaci ucpalo všemi možnými tlouštíky střed defenzivní lajny, a tak běhový pokus fullbacka neměl šanci. Pokud Matthew Stafford neměl možnost na line of scrimmage play-call změnit poté, o viděl rozestavení obrany, trenér si měl vzít timeout a hru změnit sám. Pokud tu šanci Stafford měl a nic neudělal, pak není co dodávat. Další drajv Stafford hodil hodně ošklivé interception a Weekly Quarterback znechuceně za stavu 0-26 utkání přepnul.

Tennessee Titans

A naladil souboj nevyzpytatelného Tennessee s New England Patriots. Za stavu 10-17 pro Titány mě uvítal jejich rychlý punt, naštěstí jsem se nenechal odradit a zápas mě nakonec odměnil několika hodně zajímavými poznatky. Titans ho vyhráli přesvědčivě 34-10 a tak to postrádalo napětí, přesto zápas nenudil. Pojďme ale napřed vstřebat to zřejmé. Patriots emperor Bill Belichick už letos prohrál přímý souboj jak s Matt Patriciou (Detroit), tak s Mike Vrabelem (Tennessee). To jsou dva ex-Patriots defenzivní trenéři. Že by věděli nějaké tajné fígle, jak na něho?

Asi ano. Tennessee šlo do zápasu bez bázně a hany a obrana blitzovala Tom Bradyho jako o život (blitz = více než 4 pass rusheři jdou po quarterbackovi). Většinou se jednalo o takzvaně zpožděné blitzy (angl. delayed blitz) linebackerů a defenzivních backů. To znamená, že hráč z druhé řady naznačil coverage a se zpožděním se rozběhl po Bradym. To vše z nejasných formací, vytvořených pro zmatení nepřítele. Cesta pak byla nezřídka volná, neboť ofenzivní lajna s tímto hráčem prostě nepočítala. Brady byl pravidelně pod tlakem, a to udělalo své. Chyběl mu především prostor, kam si v kapse postoupit, jak je zvyklý. Ze strany jej tlačili rychlý pass rusheři Harold Landry a Jayron Brown, blitz pak ucpal střed. Brady mnohé své odhozy uspěchal, chyběla mu potřebná přesnost. Zkompletoval jen 21 z 41 passových pokusů.

Za to zaslouží kredit také coverage Titans, která byla velice těsná a jen zřídka měl Brady své receivery volné. Jeho jistota, tight end Gronkowski pro zranění nehrál. Wide receiver Josh Gordon byl pod osobním dohledem cornerbacka Adoree Jacksona. Ten na mě udělal hodně velký dojem. Gordona pustil jen k 4 catchům z 12 passů mířených jeho směrem. Vidět byl hodně také safety Kevin Byard, který jako by byl neustále přesně tam, kam mířil míč.

Asi nejvíc volným receiverem Patiots tak byl v zápase sám Tom Brady. To, když si pro soupeře připravil ofenzivní koordinátor Josh McDaniels trochu té trikové magie a připravil příhoz a pass Julien Edelmana na nenápadně se do strany vytraceného Bradyho. Přihrávku sice na rozdíl od Super Bowlu ze stejné akce Brady chytil, ale za nohu ho nejspíš chytilo trávníkové monstrum, protože se po catchi svalil na zem jako hruška, yard před prvním downem. Pak to zazdila ofenzivní lajna a false start penaltou udělala z jednoduchého čtvrtého down a 1 yard, down o 5 yardů delší. Brady neproměnil a situace (skóre 10-27) ve čtvrté čtvrtině vypadala ztraceně.

Titans tomu nasadili korunu, když obratem v útoku předvedli soupeři úplně stejnou trikovou hru a Mariota pohodlně získal 21 yardů a první down. Další eso z rukávu vytáhli o pár her později, přímý snap do rukou running backa Henryho z wildcat formace (quarterback na pozici wide receivera) proměnili v 10 yardový touchdown. Game over.

Marcus Mariota hrál velmi dobré utkání. Bral, co mu obrana nabízela a nerozpakoval se míč zahodit, pokud to tam prostě nebylo. Nemělo smysl v tomto utkání něco tlačit silou. Předváděl svoji tradičně konzervativní hru, bez hodů do rizika. Mariota vypouští míč většinou až když má obranu dobře přečtenou. Pokud to zápas umožnuje a Tennessee utkání kontroluje, tak to funguje. Jenže tenhle luxus nemá Mariota k dispozici vždy. Stačí se ohlédnout za zápasem s Baltimorem, který v obraně mlžil a hodně varioval coverage a pass rush. Mariota váhal a byl ve výsledku 11krát sackován. Patrioti to nedokázali napodobit. Útok Tennessee prostě šlapal, zásluhou fungující běhové hry a wide receivera Corey Davise, jenž zachytil nejeden složitý míč. Dohromady 7 přihrávek pro 125 yardů. Je vidět, že Mariota mu hodně věří a Davis mu to splácí. Proč jen takhle nemohou Titans hrát v útoku každý týden?

Zážeh týdne

Nejeden quarterback si udělal ze soupeře tento týden střelnici, že se mi to do rubriky snad ani nemůže vejít. Posuďte sami:

QB Ben Roethliesberger, Pittsburgh Steelers (22/25, 328 y, 5 TD) dovedl svůj tým k 52 bodům.

QB Drew Brees, New Orleans Saints (22/25, 265 y, 3 TD) si připsal další přesvědčivé vítězství, 51-14.

QB Baker Mayfield, Cleveland Browns (17/20, 216 y, 3 TD) překvapil svojí efektivitou obranu Atlanty.

QB Andrew Luck, Indianapolis Colts (21/29, 285 y, 3 TD, 1 INT) pokropil obranu Jacksonville třemi touchdowny na tight endy a už třetí zápas v řadě nebyl sackován! Po vleklém zranění si čím dál víc věří a soupeři to začínají pociťovat.

QB Matt Barkley, Buffalo Bills (15/25, 232 y, 2 TD) překvapil asi nejvíc ze všech. Na přípravu s týmem měl sotva 11 dní, ale stejně šel na hřiště, protože Bills udělají cokoliv, aby už nemuseli hrát Nathan Petermana. Naštěstí sebedestruktivní New York Jets byli snadnou kořistí. Buffalo jim nadělilo 41 bodů! Obzvláště úctyhodné v podání Barkleyho uvážíme-li, že v posledních třech utkáních jich Bills dali dohromady jen 33.

Update: Bills propustili Nathan Petermana ze svých služeb. Jen s ročním zpožděním. V pohodě.

“Miluju, když tlouštíci skórují. Proč? Protože když tlouštíci skórují, tak tancují.“ Poznali jste hlášku s filmu náhradníci (ten s Keanu Reevesem v roli Shane Falca)? No já to taky žeru. Takže na touchdown levého tackla Dion Dawkinse v dresu Buffala Bills se rád podívám. Jako by toho ponížení pro Jets v zápase už nebylo dost.

Blamáž týdne

K Cody Parkey (Chicago Bears) předvedl nevídané představení. Hned čtyřikrát během jednoho zápasu trefil tyč brankové ypsilonky. Při dvou pokusech o field gól a při dvou extra pointech. Tento výkon by byl ještě o něco oslnivější, pokud by se všechny tyto čtyři kopy neodrazily z brány ven.

Efektivita Tampa Bay Buccaneers offense. Posuďte sami následující. Bucs získali v útoku proti Washingtonu 501 ofenzivních yardů. Získaných bodů: 3. A to puntovali jen jednou jedinkrát. Útok vedený Ryan Fitzpatrickem opakovaně přešel celé hřiště, aby v red zóně (oblast 20 yardů soupeřovy půle) zkolaboval. To máte dvě interception, dva minuté field góly, dvě fumble …

Oslava týdne

WR Tyreek Hill (Kansas City Chiefs) oslavil touchdown skokem do tribun, kde na pár momentů převzal od jednoho z televizních kameramanů úlohu. Tady je, co natočil. Mimo jiné rozhodčího, jak mu za to hází vlaječku. K nezaplacení.

Letem Světem

Čtvrteční zápas nabídl zajímavou sekvenci. Tři nejrychleji po sobě jdoucí touchdowny v historii NFL. Tři ofenzivní hry po sobě, vše v rozmezí 23 vteřin herního času. Carolina první drajvem skórovala touchdown, Cam Newton passem našel volného Christian McCaffreyho. Číslo 1. Následoval výkop a první hra Pittsburghu v zápase. Roethliesberger naznačil krátký pass do strany, obrana se chytla do pasti a JuJu Smith-Schuster měl před sebou volných 75 yardů až do end zóny. Číslo 2. Další výkop, Carolina se na míči však příliš dlouho neohřála. Cam Newton pod tlakem zahodil míč nazdařbůh a linebacker Vince Williams následné interception donesl do touchdownu. Číslo 3. Jestli jste si odskočili během zápasu na záchod a po návratu tupě zírali na skóre 14-7, dobře vám tak.

V Green Bay si konečně uvědomili, že Aaron Jones je jejich nejlepší running back a přestali tam cpát bezhlavě ostatní hráče. Gratuluji.

Krátké kameo Bez Bryanta v dresu New Orleans Saints mě mrzí (přetrhl si achilovku na prvním tréninku s týmem). Už se nedozvíme, zdali v sobě ještě něco má a problém v Dallasu spočíval víc v něm nebo v Dak Prescottovi.

Tight end Mo-Alie Cox (Indianapolis Colts) zachytil od Andrew Lucka už druhý touchdown letošní sezóny a jeho jméno si tak zaslouží pozornost. Jen mi přijde, že si ho jeho rodiče nechali vygenerovat ve franchise módu Maddenu při random draftu.

Běhová hra týdne. Nick Chubb (Cleveland Browns) udělal po zemi 92 yardů, aniž by se ho soupeř vůbec dotknul. To by ale samozřejmě nešlo bez skvělých bloků od jeho spoluhráčů.

Kansas City Chiefs překvapivě nerozdrtili Arizonu Cardinals na cimpr a campr. Naopak, QB Patrick Mahomes neměl čas na nějaké lážo plážo a prožil možná nejtěžší zápas sezóny. Cards do toho nešli hala bala a neštítili se přivést tlak. Třesky plesky, sackli Mahomese pětkrát. Hlavně pass rusher Chandler Jones si s ním dal nejedno techtle mechtle. Kansas nakonec urval výhru 26-14, ale žádné hogo fogo to tedy nebylo.

V dresu Arizony se zaskvěl running back David Johnson s 98 běhovými a 85 nachytanými yardy. Všichni víme, jak dobrý je. Jen vyhozený ofenzivní koordinátor Mike McCoy to zřejmě netušil a míče mu po hříchu nedával.

Obrana Cincinnati Bengals povolila soupeřům přes 500 yardů ve třech zápasech po sobě. To nemohlo projít bez povšimnutí. Situace kulminovala vyhozením defenzivního koordinátora Teryl Austina. Defenzivní play-calling převezme hlavní trenér Marvin Lewis.

Nejhloupější hra týdne patří tentokrát Oaklandu. V zápase s Chargers prohrávali o 14 bodů, ve čtvrté čtvrtině nezbývalo než se snažit o touchdown. Na soupeřově 19 yardech čelili čtvrtému downu a 5 yardům. Víte, takovým těm, které musíte nutně získat. Proč tedy hráli screen pass, vysoce riziková hra, při níž míč míří na running backa za line of scrimmage a vy doufáte, že je urve? Samo sebou, že byl hráč obsazený a Derek Carr míč jen neškodně zahodil do země. Game over.

Závěrem chci poděkovat všem ochotným přispěvatelům a patronům blogu: HuMpTy, Dominik Kiss, Vladimír Kurák, Jakub Krejčíř. Díky, vaše ochota a podpora je pro mě velice důležitá.

Virál týdne číslo 1

Guard Quenton Nelson si servítky nebral a nebohého obránce doslova zarazil do země. Tým Colts tomu přes svůj sociálně-medíální kanál přidal potřebnou famfáru díky zvuku, a tak se video stalo hitem internetu. Určitě si to pusťte. A já vám zatím povím, v čem je problém. Hit je ukázkovým příkladem kontaktu, kdy Nelson jde do srážky helmou napřed a je tudíž soupeři vysoce nebezpečný. Přesně to, co se během offseason snažila skrze opakované penalty liga omezit (tzv. helmet rule). Pravidlo, jež během sezóny tak nějak vyšumělo do ztracena. A tak bychom tento hit neměli oslavovat.

Virál týdne číslo 2

Na první pohled parádní sack, při kterém ani dva blokeři nezastavili, ba ani nezpomalili, Khalil Macka na cestě za quarterbackem. I toto video rychle vzalo internet útokem. Ale raději se podívejme pořádně. Tight end Levine Toilolo měl za úkol Macka postrčit a zpomalit, než se vydá po své routě (angl. chip block). Hodně to ale odflákl, budiž. Než však odsoudíme i levého tackla Taylor Deckera, že se nechal tak lacino posadit na zadek, všimněte si, že má pravou nohu přišlápnutou na zemi svým spoluhráčem. To se pak hodně těžko blokuje kdokoliv, natož Khalil Mack.

Dotazy a žádosti čtenářů

Zpětná vazba je fajn. Chci psát o tom, co vás zajímá. A tak budu nyní každé pondělí na twitteru (protože to je můj hlavní komunikační kanál) publikovat výzvu k vašim otázkám a žádostem do úterního článku. Tím však rozhodně nechci diskvalifikovat nikoho, kdo twitter nemá. Pošlete mi kdykoliv po odehraném víkendu své otázky a nápady (třeba emailem na robekjiri@gmail.com), prostě co vás zajímá, a já se pokusím odpovědět, jak bude v mých silách.

Pochval ofenzivní lajnu Steelers, případně pár vět o jejich front 7 či zlepšených výkonech celého týmu. (Že bys je měl dát do první pětky, to ani připomínat nemusím.) (Jan)

Honzo díky. Bohužel, neměl jsem to štěstí vidět pár posledních zápasů Steelers a to je škoda, protože to bylo 5 výher v řadě a vysoká porážka Caroliny mému radaru pochopitelně zcela neunikla. Touchdowny Ben Roethliesbergera jsou vidět nejvíc, ale já nepochybuji o tom, že za posledními úspěchy stojí především zlepšení obrany. Když zmiňuješ front 7, čili přední linii obrany, určitě bych vyzdvihl 3 hráče. Tím prvním nemůže být nikdo jiný než T.J. Watt, vynikající pass rusher s 8 sacky na kontě. Nebude trvat dlouho a přestaneme o něm mluvit jen jako o tom mladším bratrovi J.J. Watta. Druhým je tradičně podceňovaný defensivní end Cameron Heyward, přitom patří mezi špičku ligy na své pozici. A do třetice linebacker Vince Williams. Když ztratili Steelers Ryan Shaziera (zranění páteře), přišla defenzíva Pittsburghu o samotné srdce ve středu své obrany. Hráče, který by pendloval od kraje ke kraji a zastavoval útoky. Tuhle roli letos převzal Williams a jeho výkony zvedají nahoru celou obranu. Proti Carolině si připsal interception, vrátil ho do touchdownu a hned v následujícím drajvu soupeře sacknul Cam Newtona pro ztrátu 8 yardů. A k tomu top 5? Čti dál a uvidíš.

Já bych byl rád, kdybys nakousnul pojem tankování, aby někteří lidé zjistili, že se to fakt děje a má to nějaký smysl. (Vojtěch)

Vojto, náročné téma, ale díky. Anglicky tanking, česky asi tankovat, nevím, nenapadá mě lepší výraz (má někdo?). Každopádně nemluvím o vojenské technice. Je to název pro cílenou snahu vzdát současnou sezónu se záměrem proměnit prohry v lepší pozici za rok na draftu. Záměrně nevyhrávat. S tím souvisí mnoho dalších aspektů věci. Cílem takové organizace je dát prostor mladíkům, kteří by mohli být jádrem týmu v budoucnu, a naopak oprostit se od veteránů, kteří již za pár let nebudou na vrcholu a jen momentálně překáží a vytváří platovou zátěž. Dalším cílem je získat co nejvíce budoucích zdrojů (peněz pod platovým stropem a draft picků) a přestavět postupně tým tak, aby byl v plné síle nikoliv nyní, ale třeba za 2 až 3 roky. Prostě obětovat současnost pro lepší budoucnost. Trenéři a manažeři tomu kulantně říkají rebuild, fanoušci tankovat.

Asi chápete, že se tu bavíme především o Oaklandu Raiders, jež jsou z této strategie po právo obviňováni. Je těžké něco vyčítat hráčům nyní, když už je sezóna ztracená. Vskutku nelze čekat, že do toho dají všechno. Zvlášť, když sezónu v podstatě odpuntovalo vedení už v srpnu, výměnou nejlepšího hráče obrany Khalil Macka. Spousta dalších hráčů si balilo kufry, včetně nedávných vysokých draft picků. Nikdo neměl nic jisté, a to morálce také nepomáhá. Podle mého názoru nebylo tankovat přímo záměrem hned zpočátku, alespoň ne v podání hráčů, ale snaha uvadá, jak se tým noří více a více do tekutých písků. Na druhou stranu trenér Jon Gruden má jasný cíl, provést řez týmem a připravit ho na pompézní vstup do Las Vegas za 2 roky. Dalo by se říct, že tankuje. Ale možná je to jen logický krok s týmem, který nemá momentálně konkurence schopný kádr a Gruden s dlouhodobou smlouvou má prostor, uzpůsobit si ho po svém. A tak to dělá, ačkoliv to momentálně bolí.

Jako příklad tankování si můžeme dát nikoho menšího než Cleveland Browns, který v posledních dvou letech neváhal obměnit kádr hned několikrát a sbíral draft picky vidlemi. Letos to konečně začíná nést ovoce. Bohužel disfunkce je v týmu hluboko zakořeněná a ani předchozí tankování nemusí v konečném důsledku vyvést tento tým z mizérie. Jakkoliv talentovaný díky tomu jejich kádr nyní je.

Power rankings barometr, week 10

Nahoru: Chicago Bears (6-3). Vzrůstající kvalita výkonů, efektivní hra. A hlavně: 3 výhry v řadě.

Nahoru: Indianapolis Colts (4-5). Myslím, že jejich dny v bottom 5 jsou na dobro sečteny. Jak nabírá Andrew Luck formu, tak se zvedají výkony celého týmu.

Dolů: New York Jets (3-7). Nezbylo mě, než Jets poprvé letos umístit do bottom 5. Myslím, že dny Todd Bowlese jsou sečteny. Jeden takový další propadák a je pryč, jinak si počká do konce sezóny. Nejde o jen o výsledky samotné, ale spíše o projev týmu, jež připomíná bandu zombies. Nulová snaha a bojovnost byla v kontrastu s nažhavenými Bills k nepřehlédnutí.

Dolů: Baltimore Ravens (4-5). Tři prohry v řadě. Playoff aspirace jako by v posledních týdnech vzali za své, neodepisujme však Havrany předčasně. Byly to tři hodně těžké zápasy, rozpis utkání se v následujících týdnech výrazně ulehčí.

Power ranking top 5, week 10

  1. New Orleans Saints (8-1). Někdo by mohl čekat po úspěšné výhře na Rams podcenění následujícího soupeře. Saints však nezpomalují, Bengals nadělili přes pade.
  2. Los Angeles Rams (9-1). Náročná výhra na Seattlem, Rams zůstávají těsně pod vrcholem.
  3. Kansas City Chiefs (9-1). Překvapivě náročná výhra nad Arizonou. Nicméně pozice zatím neohrožena.
  4. Los Angeles Chargers (7-2). Chargers vyhrávají takové ty kotrmelcové zápasy, které by ještě vloni prohráli. To je povzbuzující změna.
  5. New England Patriots (7-3). Prohra s Tennessee zabolí, ale s vyhozením Patriotů z top 5 budu ještě tento týden opatrný. Pittsburgh klepe na dveře, ale zatím to nestačí.

Weakness ranking bottom 5, week 10

  1. New York Jets (3-7). Potupnou prohrou úspěšně vytlačili Buffalo z bottom 5.
  2. Arizona Cardinals (2-7). Dvakrát porazili San Francisco, zaslouží si pozici nad nimi. Nic víc.
  3. New York Giants (2-7). Jednou porazili San Francisco, zaslouží si pozici nad nimi. Zatím však ne výš.
  4. San Francisco 49ers (2-8). Viz výše. Frisco patří níže.
  5. Oakland Raiders (1-8). První volba draftu 2019 bude v “zasloužených“ rukou.

Čtení pro náročné (v angličtině)

The 10 College Quarterbacks NFL Fans Dreaming of the 2019 Draft Need to See

Level the playing field: Five ways the NFL could rejuvenate defense

The Art of Onside Kicking Has Been Reborn

zdroje: NFL Gamepass, espn.com, nfl.com, si.com, theringer.com, nbcsports.com, twitter, youtube