Patrick Mahomes
Patrick Mahomes, photo: chiefs.com
Categories Weekly Quarterback

Weekly Quarterback: Divizní kolo playoff

by Jiří Robek

Milí čtenáři, vítejte u občasníku Weekly Quarterback. Měl jsem to štěstí a radost vidět a pozorně sledovat dva zápasy divizního kola NFL playoff, oba z konference AFC. A rád bych se s vámi podělil o některé dojmy a postřehy, které jsem si ze zápasů odnesl.

Nebudu tu opakovat průběh zápasu ani přehánět a vtipkovat. Spíše chci vypíchnout některé důležité matchupy, ukázat co se povedlo a co ne. Proč to fungovalo a jestli to bylo dobré rozhodnutí. Možná se mnou budete souhlasit, možná ne, každopádně mi dejte vědět v komentářích.

Baltimore Ravens vs. Tenessee Titans 12:28

Ravens byli letos v základní části možná vůbec nejlepším týmem NFL. Quarterback Lamar Jackson stále pravděpodobně vyhraje cenu MVP a jeho průlomovou sezónu bychom neměli zapomenout. Byl to však soupeř, který vypadal mnohem více jako tým, který jde společně za jasný cílem a ví, jak toho dosáhnout.

Jestli mě v sobotu někdo opravdu ohromil, tak jednoznačně trenér Titans Mike Vrabel, který do zápasu přišel mimořádně připraven. Všechno, co v útoku i obraně jeho tým předváděl, mělo hlavu a patu a mířilo soupeři přesně do slabin. A dobrý začátek také pomohl, co si budeme povídat. Tým Ravens letos proplouval zápasy podle zajeté šablony. Získat v první čtvrtině vedení, vybalit běhovou hru a nepustit. Jenže tady přišel soupeř s jejich vlastní medicínou a doslova jim ji narval do chřtánu. Stačilo málo a dostal se na koně. Někdy prostě jen stačí být na správném místě ve správný čas.

Hned první nadějný drajv Ravens skončil interception, protože tight end Mark Andrews nedokázal zkrotit vysoký míč a odrazil ho rovnou do rukou připraveného safety Kevina Byarda. Krátké hřiště pro soupeře. O 5 běhů Derricka Henryho a jeden parádní touchdown catch později už to bylo o touchdown.

Další drajv Ravens se opět rozjel slibně, ale skončil na čtvrtém downu a 1 yardu kousek před půlkou. Běhová mašinerie Ravens si z podobnými situacemi nedělala hlavu celou sezónu a trenérovi agresivní rozhodnutí, jít si pro ten jeden yard, vyčítat nelze. Z 8 podobných pokusů jich letos proměnili všech 8. Zvolená hra: QB sneak, je v podobných situacích takřka jistota, zvláště pokud máte Lamara Jacksona. Jenže Titans byli připraveni a zahráli to parádně. Turnover na downy. Obrana Ravens musela nečekaně rychle na hřiště a soupeř toho obratem využil.


Ihned po turnoveru je ideální příležitost zkusit svoje štěstí. Morálka týmu je na vrcholu a obrana soupeře často ne zcela soustředěná, protože musela rychle na hřiště. Titans se nalajnovali do klasické běhové formace, na kraji receiver Kalif Raymond, jinak zabořený hluboko na depth chartu. Všechno jasně křičelo běh, a jakmile Ryan Tannehill naznačil předávku, obrana na to zareagovala krátkým zaváháním a postupem směrem vpřed, které je stálo pozice. Wide receiver Raymond to navíc zaběhl parádně. Proti cover 3 (hluboká zónová obrana, kde 2 cornerbeci a jeden safety mají rozdělené pole na třetiny) naznačil routu do kraje a pak se odpoutal od zmateného cornerbacka směrem doprostřed. Safety, který sbíhal z druhé strany to měl daleko a po počátečním zaváhání neměl rychlost ani úhel, aby ho dohnal. A Tannehill to hodil luxusně na pětník.


Titans vedli o 14, jasně na koni, zatímco na druhé straně bylo vidět pokleslé hlavy a narůstající nervozitu. Ještě bylo dost času s výsledkem něco udělat, jenže to prostě nešlo. Defenzivní plán Titans byl dobře připraven. Všechny read-option běhy se snažili směřovat tak, aby si Lamar Jackson musel ponechat míč. A pak jeho běhy disciplinovaně vytlačovali do strany. Pro krátký yardový zisk, ale limitovali tak jeho velké highlighty prostředkem na minimum. Také v passové hře zahušťovali coverage středem a nutili Jacksona brát za vděk matchupy na krajích, kde nechávali cornerbacky často s receivery jeden na jednoho. Jednoznačně výhoda pro Titans. Corner Adoree Jackson hrál skvěle a viděl jsem ho srazit nejméně tři passy soupeře. Navíc síla passového útoku Ravens spočívá v přihrávkách středem na tight endy a překvapivých akcích z play-action. Jenže s nepříznivým skóre Baltimore běhovou hru rychle opouštělo a muselo vystoupit z komfortní zóny. Drobná zranění running backa Mark Ingrama či tight enda Nick Boyla určitě také mnoho nepomohla.

Ofenzivní koordinátor Greg Roman se snažil svému quarterbacku pomoct, když volal passové akce z široce roztažených empty formací (bez running backa po boku quarterbacka). To nutilo obranu jasně deklarovat rozestavení a limitovalo možnosti rychlých blitzů. A také poskytlo více prostoru pro časté improvizované scrambly Lamara Jacksona, pokud se ukázala mezírka v defenzivní lajně. Jenže útok Ravens na tohle není stavěný, nervíčky se začali projevovat drobnými chybkami a Titans postupně vynutili celkem 28 nekompletních passů, 4 sacky a další interception.

Hned po poločase, za hratelného stavu 6-14, se Ravens opět snažili dostat zpět do zápasu a opět jim nelze vyčítat snahu jít pro čtvrtý down a 1 yard uvnitř soupeřovy red zóny. Opět QB sneak, který se tentokrát snažil Lamar Jackson získat pohybem do strany, namísto zahuštěného středu. Opět však měla defenzivní lajna Titans navrch. Co se předtím pokaždé povedlo, tento den Ravens dvakrát selhalo. A dopad byl drtivý.


V opačném směru to byla stabilní dieta running backa Derrick Henryho, který už od konce základní části není k zastavení. 30 běhů pro 195 yardů. Kde jsme to jen viděli? Aha, minulý týden. Ravens to museli čekat, jenže zastavit tenhle buldozer, to hezky řekne, ale těžko dělá. Henry si připsal dokonce i passový touchdown ze skvěle provedené trikové akce. Dobře prodal náznak běhu a secondary Ravens to spolkla i s navijákem. Marcus Mariota (číslo 8, vyběhne ze záběru doprava) byl volný snad na 10 yardů, ale i receiver Corey Davis měl prostoru na touchdown dost a dost.


Ryan Tannehill už po druhé za sebou nenaházel ani 100 yardů vzduchem. Nebylo potřeba. Zasloužená výhra pro Titans.

Kansas City Chiefs vs. Houston Texans 51:31

Neskutečný zápas. Kdo viděl. Potvrdí. Kdo neviděl. nechť lituje. Rekordní comeback. Tak trochu ale zkresluje realitu zápasu. Kansas byl jasně lepším týmem, jen prostě brutálně zaspal začátek. Nebýt dvou dropnutých míčů na třetí down a dvou individuálních chyb ve special týmech, nejspíš bychom viděli pohodlné vítězství Chiefs.

A na druhou stranu ostuda pro Texans, že toho snového začátku nedokázali využít a dovolili soupeři nabrat zpět sebevědomí vlastními chybami a dvěma hodně kontroverzními rozhodnutími trenéra Billa O’Briana. Než se k nim ale dostanu, pojďme se spolu podívat na první touchdown Houstonu, protože to byl perfektní play-call, perfektně provedený.

Triple wide receiver formace na jedné straně proti osobní obraně, heavy blitz bez safety jistícího hluboké pole. Tzv Cover 0, každý cornerback má na starosti svého receivera 1 na 1. Will Fuller běží bubble screen, quarterback Deshaun Watson rameny naznačí přihrávku a obránci už jsou na lopatě. Míč letí za jejich záda úplně volnému Kenny Stillsovi. 7 lidí v protekci na 7 pass rusherů, doslova ideální play-call. Však si také Houston připravil půdu, když chvíli před tím prakticky stejnou hru zahrál právě jako bubble screen. Získal 1 yard, ale v hlavách soupeře bylo zaseto semínko.


Po sekvenci dvou dalších kiksů Kansasu a dvou touchdownů se zdál být Houston jasně v sedle, obrana soupeře neměla odpovědi. Watson drajvoval vpřed, až se zastavil na čtvrtém downu a 1 yard, na 13 yardech soupeře. Jde se pro něj, Texans utahují šrouby, jenže co to? Trenér Houstonu jako by se nemohl rozhodnout, co zahrát. Zavládne lehký zmatek, průtahy a musí si vzít timeout. Načež si vše rozmýšlí. Myslí si, že náskok 24 bodů bude stačit, že soupeř už nepotřebuje dorazit. A raději konzervativně kope field gól. No já si myslím, že situace a rozjetý útok Houstonu diktoval jít na věc, ale dejme tomu.

Kansas cítí šanci a probírá se z letargie. Mecole Hardman nakopne tým skvělým 58 yardovým returnem a pak už stačí dvě přihrávky, které hráči Kansasu pro změnu chytí a bodový rozdíl se zmenšuje. I obrana Chiefs se probere a vynutí tři a out. Před chvílí konzervativní trenér O’Brian najednou agresivně volí fake punt na vlastních 35 yardech, který však soupeř vycítí a zneškodní jak malinu. Ve vakuu s takovým pokusem nemám problém, ale v kontextu situace tohoto zápasu prostě neuvěřitelně špatné rozhodnutí. Za prvé, 4 yardy je poměrně velká vzdálenost na fake punt, který běží jeden z hráčů po zemi. Za druhé, v tuhle chvíli si prostě nemohl dovolit riskovat na vlastních 35 yardech dát míč soupeři, který se doslova zvedá z hrobu. A za třetí, v porovnání s předchozím konzervativním rozhodnutím tady vsadil nepochopitelně na mnohem méně pravděpodobnou a méně výhodnou situaci. Ztratit mohl všechno a získat jen další první down na vlastní půlce.


Další pokračování zápasu byla totální katastrofa pro Texans. Než se dočkali poločasu, už byli se skóre pozadu. Ukázalo se, že když Chiefs přestanou dělat zbytečné chyby, soupeř nemá v obraně dostatek talentu ani odpovědí. Výsledek: 7 touchdown drajvů v řadě!

Texans vsadili v obraně vše na jednu kartu a Kansasu netrvalo dlouho, aby ji prokoukli. Vytrvale před i po snapu ukazovali osobní (man-to-man) coverage, se safetym zdvojujícím Tyreeka Hilla shora, aby zabránili jakýmkoliv passům za obranu. Jenže na osobní matchup proti tight endu Travis Kelcemu prostě nebyli lidi. Ať to zkoušel s číslem 32 Lonnie Johnson nebo s 20 Justin Reid, nebo třeba oba najednou, jen za ním marně vláli jako praporek a nestíhali. Bez minimální špetky překvapení, změny v coverage nebo reakce na situaci, oslabená secondary Texans nebyla Mahomesovi soupeřem. Je trochu škoda, že jsme se už po poločase nedočkali návratu Houstonu do zápasu. Ale ať tam Watson běhal, jak chtěl, většinou prostě a jednoduše prováhal první read, a pak už neměl komu.

AFC Championship round

Pokud bych porovnal oba zápasy a situaci ve které byli Baltimore a Kansas, byl cítit znatelný rozdíl. Zatímco Ravens za nepříznivého skóre působili podrážděně a bezmocně. Nevěděli kudy ven a jak na obranu soupeře. Tak prohrávající Kansas jako by nepřestával věřit, že proti Houstonu může udělat body, jen co přestane porážet sám sebe. Jen to chtělo čas a nějaký rozjezd, který by setřepal nervozitu. Skok, který se Ravens udělat nepodařilo.

Na druhou stranu Tennessee a Houston jsou úplně jinak stavěné týmy. A i proto bude příští zápas nadmíru zajímavý. Titans, jsou už od začátku playoff outsideři. Jenže tahle role jim vyhovuje. Kansas má v obraně problém s běhovou hrou celou sezónu a na druhé straně secondary Titans není ani zdaleka takové ořezávátko. Začátek zápasu bude nesmírně klíčový pro úspěch obou týmů.

Nová doba?

V posledních 6 letech reprezentoval v Super Bowlu konferenci AFC vždy buďto Tom Brady nebo Peyton Manning. Pokud to roztáhneme na posledních 15 let, vměstnáme mezi ně ještě Joe Flacca (jednou) a Bena Roethliesbergera (třikrát). Letos tam bude někdo nový. A mě napadá, zdali to není počátek nové éry. Takové, ve které bude o toto privilegium pravidelně svádět souboje trojice Mahomes, Watson, Jackson.

zdroje: NFL Gamepass, espn.com, nfl.com, si.com, theringer.com, nbcsports.com, twitter, youtube