Rob Gronkowski
No respect, Gronk, photo: patriots.com
Categories Weekly Quarterback

WQB: Souboj titánů

by Jiří Robek

Když se utkají dvě velké váhy, létají třísky. Utkání Kansasu City Chiefs s New England Patriots rozhodně nezklamalo. Rozhodl až závěr.

V brzké budoucnosti se můžeme těšit na další zajímavá střetnutí. Zatím neporažené Rams čeká moc hezká šňůra. Už za čtrnáct dní se utkají s Green Bay, pak s New Orleans a nedlouho na to s Kansasem. To pořádně prověří jejich letošní aspirace. V konferenci NFC by jim mohli být soupeřem právě především žhaví New Orleans Saints. Ti, po týdnu odpočinku, už příští týden prověří své ofenzivní schopnosti na obraně Baltimore a hned poté na Minnesotě. To v konferenci AFC má Kansas poměrně jednodušší jízdní řád, s minimem opravdu nebezpečných soupeřů. Podobně jsou na tom New England Patrioti. Krom tradičně hratelné vlastní divize mají před sebou ještě souboje s týmy NFC North. Tam je pár záludných soupeřů.

Jinak běžný týden. Pár překvapení, protože v NFL může kdokoliv kdykoliv porazit kohokoliv. Obvykle nudný a předvídatelně špatný útok Cowboys roztrhal obranu Jaguars. Výhru si v dresu Miami připsal Brock Osweiler. Většina favoritů ale potvrdila svůj status. Pomalu se nám začíná rýsovat i závod o první volbu draftu 2019. Vysoké naděje dávám New Yorku Giants a Oaklandu Raiders, jakkoliv jejich předsezónní očekávání byla odlišná. Ty týmy jsou špatné.

Cleveland Browns vs. Los Angeles Chargers 14-38

Zápas od sedmi jsem zvolil takto. Chtěl jsem zkontrolovat progress nováčka Baker Mayfileda a podívat se na Chargers, kterým letos dost věřím, ale dosud jsem je neviděl v akci. Skóre napovídá jednoznačný zápas, rozhodla však především sekvence ve druhé čtvrtině. Browns neustále začínali s krátkým hřištěm, nicméně nedokázali ho využít a brali zavděk field gólem a punty za půlkou. To Chargers jakoby nic, a pak odehráli několik dlouhých big plays za sebou a najednou to bylo o tři touchdowny.

Když hráli Browns v útoku, chyběla tomu lehkost. Ofenzivní koordinátor by se měl chytit za nos, myslím, že měl příliš velké oči. Většina passových her cílila hodně hluboko do pole nebo se jednalo o dlouho se vyvíjející akce. Pokud měl Baker Mayfiled nějaké přímočařejší možnosti, jeho wide receiveři se nedokázali uvolnit. Baker tak většinou v kapse držel míč až příliš dlouho, čekal, váhal s rozehrávkou a následně byl pod tlakem nepřesný nebo sackován za ztrátu yardů. Defenzíva Chargers si připsala 5 sacků, navzdory minimální nutnosti blitzovat, většinou jen ve 4 pass rusherech. Všechna čest, jak secondary dokázala kvalitně pokrývat receivery soupeře. První interception Mayfielda, to byla především skvělé práce cornerbacka Desmond Kinga, který podběhl wide receivera Jarvis Landryho a sebral ze vzduchu přihrávku hozenou příliš málo k sidelajně.

Mayfield má skvělý pohyb v kapse, nechápejte mě špatně. Dokáže výborně prodloužit hru, a i při vyběhnutí z kapsy má oči dopředu a hledá spoluhráče. Tentokrát však málokdy našel a možná mohl trochu potrápit soupeře během po vlastní ose, prostor tam byl. Mohl však být ovlivněn lehkým zraněním kotníku, když nešťastně uklouzl během vyběhnutí ze hřiště. Svezl se nohou po držáku down ukazatele a špatně došlápl. Zápas i tak dohrál, ale myslím, že to mělo negativní efekt. Tento zápas si za rámeček rozhodně nedá, kombinací všech faktorů zkompletoval ani ne polovina passových pokusů (22/46) pro 1 touchdown a 2 interception.

Na druhé straně barikády si útok Chargers vedl proti obraně Browns velice dobře. Bylo tam sice pár váhavých momentů v úvodu. To, když se Chargers dvakrát nedokázali odlepit od vlastní end zóny, pak však zafungovalo play-action a hrozba předávky na Melvin Gordona. Quarterback Philip Rivers dvakrát po sobě naznačil předávku a následně poslal dlouhou bombu na wide receivera Tyrell Williamse. Safety to podběhl a než se nadál, měl tam touchdown. Nutno říct, že obránci to vůbec nezvládli, ačkoliv tam byli hned 3. Ve snaze zachytit interception míč podrželi a nechali si ho vyrvat z náruče. Současný catch dvou hráčů, to je vždy určeno jako míč útoku.

O drajv později znovu mířil Rivers daleko a znovu přesně. Obrana to vůbec nedokázala pokrýt. Výmluvou jim budiž minela rozhodčích, kteří přehlédli obrovský false start levého tackla. Opravdu nepochopitelné, viděli to i kosmonauti z vesmíru, ale zebry ne.

Moc se mi líbila běhová hra Chargers. Skvěle kombinovala běhy doprostřed, a hlavně do stran, které byly pro obranu Browns zničující. Tight endi a pullující ofenzivní lajmneny si opakovaně smlsli na menších a slabších obráncích. Melvin Gordon (7.3 yardu na běh) a Austin Ekeler (8.6 yardu na běh) si mezi nimi našli cestu, odmítali skládky a ukrajovali yardy. Chargers kombinovali příhoz do jedné strany a předávku na přebíhajícího receivera Keenan Allena do opačné strany a než obrana uhodla, kterým směrem se vydat, bylo pozdě.

Suma sumárum, jakkoliv je progress Browns na dobré cestě, v tomto zápase je soupeře především překoučoval, když přišel do utkání s mnohem lepším herním plánem.

New England Patriots vs. Kansas City Chiefs 43-40

Vskutku parádní utkání. Když jsem v pondělí ráno viděl výsledek, byla to pro mě jasná volba na pondělní mač ze záznamu. Patrioti sice postupně získali vedení, ale to se v druhém poločase začalo mocně otřásat. Chiefs nakopli svoji běhovou hru a quarterback Mahomes zefektivnil distribuci míčů. Výsledkem bylo několik změn ve vedení. Nakonec vyhráli Patrioti až posledním drajvem o pouhé 3 body. O kvalitě utkání vypovídá nejlépe následující: Viděli jsem jen jeden jediný punt, a to až v čase 3:50 před koncem.

Útok Patriots zpočátku lehce drhnul. První drajv skončil na neproměněném čtvrtém downu (správně pro něho šli), další jen field gólem, pak už se touchdownovalo. Snad to souviselo s nesehraností, která byla rozhodně znát mezi quarterbackem Tom Bradym a wide receiverem Josh Gordonem. Ať už to byl pokus o back shoulder pass (Gordon místo toho běžel go route) nebo rozdílný pohled na pohyb v end zóně (Gordon běžel dál, zatímco brady čekal, že si najde místo mezi zónami). Přesto byla vidět Bradyho důvěra a časté zacílení na Gordona. 9 passových pokusů jeho směrem, nejvíc v dresu Pats. Jinak ale Brady míče dobře a rovnoměrně distribuoval, s minimem předvídatelnosti. Touchdownem se zapojil se i Julien Edelman, jeho nejoblíbenější spoluhráč, a ještě si stihl za běhu upravit strženou rukavici.

Ofenzíva New Englandu však nejvíce šlapala s běhovou hrou. Nováček running back Sony Michel opět dostal vysokou dávku příležitostí, z 24 běhů vytěžil 106 yardů a 2 touchdwony. Nejvíce byl vidět ve formacích s fullbackem, v akcích s pullující ofenzivní lajnou. To, když některý z například guardů po snapu neblokuje přímo, ale přeběhne za zády spoluhráče do jiné mezery a naruší tak rozdělení běhové obrany do mezer a může vynutit přečíslení nebo chyby. Obratem pak náznak podobné akce využil Brady k play-action, kdy pullující hráč dává obraně falešný signál běhové hry a pass okamžitě letí na vertikálně mířícího tight enda Gronkowskiho. Je to ale i nebezpečné, protože takový guard uvolňuje prostor, který musí při play-action velice rychle zaplnit jeho spoluhráč vedle něj. Jednou se to nepovedlo a defenzivní tackle Chris Jones měl cestu k sacku volnou.

Obrana Chiefs na mě působila zbytečně konzervativně. Ona nemá letos potřebnou kvalitu, povoluje soupeřům v průměru 470 yardů na zápas, a hlavně všichni ti zranění safety jim chybí (Eric Berry!). Pass rush předvádí snad jen Dee Ford. Jejich časté hry se zapojením jen 3 pass rusherů, se zbytkem obránců v coverage se míjely účinkem. Brady moc dobře podobné snahy vidí a v kapse si počká na volného spoluhráče. Jen jednou opravdu neměl komu, a byl po asi 10 vteřinách konečně sackován. Při Bradyho běhovém touchdownu jsme mohli naplno vidět negativní efekt současných přísných pravidel v posuzování kontaktu s quarterbackem. Obránce už ho zezadu měl v rukou, ale protože si myslel, že Brady míč odhodil, raději povolil a svezl se neškodně na zem. Aby nedostal zbytečnou penaltu za hrubost. Jenže Brady míč nehodil, stáhl k sobě a volný jako pták donesl do end zóny.

Útok Chiefs se dlouho nemohl rozjet. Quarterback Patrick Mahomes ukázal, že není nadčlověk, jak se po pár prvních zápasech sezóny myslelo. Obrana Patriots na něj připravila zajímavou taktiku. Bill Belichick obětoval pass rush a svého top linebackera Dontu Hightowera pověřil primárně strážením největší zbraně soupeře tight enda Travis Kelceho. A to tak, že měl za úkol jej jamovat a strkat na line of scrimmage, prostě ho zpomalit na startu, narušit mu routu a timing s quarterbackem. Poté jej přenechal do coverage a buď se zapojil pozdě do pass rushe nebo zabral prostor v mělké zóně za lajnou. Tam také získal interception, jelikož odstoupil dozadu pozdě, Mahomes ho vůbec neviděl vejít mu do přihrávky.

Mahomes tak musel hledat jiné cíle a často mu to chvíli trvalo. Ocital se pod tlakem, a ačkoliv obranu přečetl dobře, jeho passy z nezpevněného postoje neměli potřebnou přesnost. V prvním poločase dotáhl útok jen k třem field gólům a dvěma interception. Ta druhá, to byl jasně na sílu cpaný pass do end zóny na Travis Kelceho, ale jelikož od konce půle už zbývalo jen pár vteřin, cpal bych to tam taky. Chiefs potřebovali touchdowny, ne field góly. Mahomes si však první touchdown připsal až po přestávce, improvizací a passem na running backa Kareem hunta, na kterého obrana úplně zapomněla. Pomalejší linebacker čekal na pomoc od safety hráče. A nedočkal se. Nebyla to jediná chyba obrany Patriots. Také při vyrovnávacím touchdownu Tyreek Hilla v závěru utkání podezřele chyběl jeden hráč v hluboké zóně. Bohužel, safety i corner na levé straně se zastavili spolu s Kelcem a Hill jen křižmo využil prázdný prostor za nimi. Fandové Patriots za end zónou neměli pochopení a Hillovi do obličeje chrstli pivo.

Stupeň paniky

Chicago Bears (3-2) má za sebou pozoruhodný úvod sezóny. Výkony jako na houpačce. Napřed jim jednu výhru vyrval ze spárů Aaron Rodgers (Green Bay), pak jednu darovala ofenzivní lajna Seattlu a další Sam Bradford (Arizona). Nadělovali Tampě, na druhou stranu pukli s Brock Osweilerem. Co s nimi? Já nevím, všechno je možné. Přijedou k nim Patrioti, ale pak mají před sebou řadu hratelných soupeřů. Někdo jim tu výhru zase určitě daruje. Stupeň paniky: 1 z 10.

QB Andrew Luck (Indianapolis Colts (1-5)) prozatím postrádá onen příslovečný luck (česky štěstí). Jeho wide receiveři mu přihrávky nejen dropují, ale rovnou je přehazují soupeřům k interception. A protože běhovou hru Colts marně hledají už od začátku sezóny, výhry jen tak nepřijdou. Naštěstí, očekávání jsou letos docela nízko. Stupeň paniky: 3 z 10.

Denver Broncos (2-4) má problém v obraně. Minulý týden povolili Jets po zemi přes 300 yardů, tentokrát se na nich povozili Rams s 270 yardy rushingu. V chladném Denverském vzduchu prožil quarterback Rams jeden z horších zápasů, a tak se jeho trenér McVay rozhodl jet po zemi. A to byl ten správný recept na měkkou obranu Broncos. Týmu schází jakákoliv identita a schopnost dotáhnout nadějná utkání do konce. Nad trenérem Vance Josephem se povážlivě začíná kývat židle. Stupeň paniky: 5 z 10.

Blake Bortles (Jacksonville Jaguars (3-3)). Momentálně v hluboké díře. On zase brzy ukáže nějaký ten zázračně úžasný zápas, který naznačí, co by mohlo být, ale nikdy nebude. Aby se následně proměnil zpět v kedlubnu. Stupeň paniky: 7 z 10.

Vaří se to vaří v New Yorku Giants. Bilanci 1-5 málokdo očekával a nikdo nechtěl, ale takový je bohužel stav věci. Ve čtvrtečním zápase s Philadelphií nebyli soupeři vůbec soupeřem. A quarterback Eli Manning pochoduje po hodně tenké větvi. Stupeň paniky: 9 z 10.

Zážeh týdne

QB Brock Osweiler (Miami Dolphins) dopomohl svému týmu k překvapivé výhře nad Chicagem Bears. Quarterback to je  … no, pořád ten stejný. Chtělo to hrdinský výkon wide receivera Alberta Wilsona a trochu té pomoci od oportunistické obrany, ale výhra je výhra.

K Jason Myers (New York Jets). Zatímco se letos s oblibou trefuji do kickerů, je potřeba ocenit, když to někomu jde od ruky. Pardon od nohy. Myers v zápase s Colts trefil všech 7 field gólů a přidal 3 extra pointy. Dobrá práce.

DE Frank Clark (Seattle Seahawks) ukázal proti Oaklandu růžky. Dvakrát ponížil nováčka Kolton Millera, sacknul quarterbacka Derek Carra a vynutil na něm fumble. Ve skupině relativně neznámých jmen je Clark pro obranu Seattlu shůry dáním.

Blamáž týdne

Tennessee Titans (3-3) už druhý týden po sobě zapomněli útok v šatně. Proti Baltimore Ravens vygenerovali pouhých 106 ofenzivních yardů a 7 získaných prvních downů. Na deset kompletních passů quarterback Marcus Mariota inkasoval 11 sacků. Stupeň paniky: mimo rozsah stupnice. Přitom v poťapané AFC South to stále stačí na první místo (o vzájemné zápasy). Ale na jak dlouho?

WR D.J. Moore (Carolina Panthers) nezačal zápas s Washingtonem zrovna ideálně. Když se prvně potkal s míčem, vyfumblil kick return. Následně soupeř z krátkého pole skóroval touchdown. Když se s míčem potkal po druhé, zachytil přihrávku Cam Newtona, jenže přiběhl cornerback Josh Norman a byl z toho další fumble. Soupeř z následného drajvu kopnul field gól. Pochvalu trenérů Moore po zápase pravděpodobně nedostal.

CB Jalen Ramsey (Jacksonville Jaguars) má velkou pusu plnou řečí a kritiku pro každého. Měl by ale začít u sebe, letos zatím není tím elitním shutdown cornerem jako vloni. A proti Dallasu byl jen jedním z mnoha, kteří soupeře nedokázali zastavit. No mohl by se aspoň pokusit, ale to je zřejmě pod jeho úroveň.

Petermanbláž týdne

Zaslouží vlastní kolonku. QB Nathan Peterman (Buffalo Bills) vloni dokázal během 14 passových pokusů naházet 5 interception a připsat si tak passově nejhorší zápas v historii NFL. Takový výkon obvykle znamená pro quarterbacka poslední start v lize. Ne v Buffalu. Peterman nejen pokračoval v týmu, ale dokonce dokázal vyhrát na začátku letošního ročníku pozici starting quarterbacka. A pokračoval v jízdě. V úvodním utkání vydržel něco přes poločas, zkompletoval 5 z 18 passových pokusů pro 24 yardů a byl třikrát sacknut. To už nebude asi náhoda a takový quarterback většinou v NFL neudrží zaměstnání. Ale Peterman to zase dokázal a pokračoval v Buffalu jako náhradník nováčka Josh Allena. Přetočme do tohoto týdne.

Josh Allen si v zápase s Houstonem zranil loket a musel odstoupit. Na hřiště putuje Peterman. Zápas, v němž dominovaly obrany, nabídl minimální prostor pro chybu. A tak Peterman navnadil diváky krásným obloučkem pro touchdown, Buffalo šlo do vedení. Obrana pak zabrala a vynutila na soupeři v red zóně jen srovnávací field gól. Zbývalo dotáhnout to v poslední minutě do konce, a tak se Peterman opět rozjel. Hodil interception vrácený pro touchdown, soupeř vede o 7. Aby potvrdil pochybovače, v následném drajvu opět hodil interception, ale přiznejme si, už bylo dávno po všem. Už mělo být dávno po všem. Dávno po všem. Dávno.

Letem Světem

Divize AFC South je hodně marná, to čekal málokdo. Momentálně se dělí o první příčku 3 týmy s bilancí 3-3. Ukazuje se, že Tennessee udělalo od loňska nulový pokrok, Jags jsou bez Leonarda Fournetta zcela ztracení a Houston prostě nedokáže skórovat touchdowny. A pak tu jsou někde ještě Colts.

Případ Houstonu je vůbec zajímavý. Zatímco v získaných yardech (423 za zápas) a počtu pokusů v red zóně (4.4 za zápas) patří do top 5 ligy. V počtu skórovaných touchdownů jsou až 18tí. Jakmile se totiž dostanou na dostřel end zóny soupeře, záhadně se mění v bandu neschopných jedinců. Play-calling jde ke dnu, ofenzivní lajna je najednou o něco horší a Deshaun Watson je nepřesný. Asi to bude v hlavě nebo nevím.

Tarik Cohen (Chicago Bears) a Saquon Barkley (New York Giants), momentálně nejzábavnější running beci v NFL. To je pastva pro oči. Když mají míč v ruce, všechno je možné.

LB Leonard Floyd doslova zazdil do země Danny Amedolu. Jen škoda, že se tu bavíme o fotbale, a ne o wrestlingu. Rozhodčí po právu neměli pochopení.

Podivná statistika týdne: Julio Jones, WR Atlanty Falcons má na kontě 44 zachycených přihrávek pro 707 yardů (druhý v NFL). 0 zachycených touchdownů. Dalším v pořadí (podle získaných yardů) s 0 zachycenými touchdowny na kontě je 68. v pořadí, running back James Conner, s 257 nachytanými yardy.

Žeru wide receiver Adam Thielena (Minnesota Vikings). Lehkost, s jakou se dokáže uvolnit a spolehlivost s jakou zachytí každý míč mi imponuje. Thielen hrál college fotbal až v druhé divizi, nebyl pozván na Scouting combine, během draftu o něj nikdo nezavadil. První rok s Vikings strávil na practice squad. Stále si ale věřil a od té doby se už hodně změnilo. Momentálně jede už 6 zápasů šňůru se 100 a více nachytanými yardy.

Jak mohli rozhodčí neohodnotit vlajkou hit helma na helmu, který nadělal Amari Cooperovi v Londýnském utkání Concussion, to netuším. Hlavně, že quarterbacků se nesmíte ani dotknout polštářem.

Vtipný moment týdne (někdo by jej mohl nazvat žoviálním): Ben Roethliesberger a jeho parádní trikový pass sám sobě. Pokud pochybujete, tak já ne. Přesně takhle si to naplánoval.

Chybět nemůže poděkování za podporu blogu všem štědrým dárcům: mfr, Jaro. A jeho patronům: Dominik Kiss, Vladimír Kurák, Jakub Krejčíř. Díky.

Power ranking top 5, week 1

  1. Los Angeles Rams (6-0). Poslední neporažený tým v NFL. Po zásluze.
  2. Kansas City Chiefs (5-1). První prohra v těžkém prostředí New Englandu. Ale nechybělo mnoho. Rozhodně dál zůstávají favorité sezóny.
  3. New Orleans Saints (4-1). Bye week pro Breese a spol.
  4. New England Patriots (4-2). Odepisovat Patrioty po studeném startu není nikdy dobrý nápad.
  5. Los Angeles Chargers (4-2). Útok Chargers nakládá svým soupeřům v průměru přes 30 bodů na zápas. A není to náhoda.

Weakness ranking bottom 5, week 1

  1. San Francisco 49ers (1-5).
  2. New York Giants (1-5).
  3. Oakland Raiders (1-5).
  4. Indianapolis Colts (1-5).
  5. Arizona Cardinals (1-5).

Momentálně je v NFL 5 týmů s mizernou bilancí 1-5. Důvody jsou různé, každý z těch týmů má obecně špatný tým a výrazné mezery na některých postech. Pořadí je tak čistě osobní preferencí. Každý z nich by mohl být snadno poslední. Souboj o první volbu draftu 2019 může začít.

zdroje: NFL Gamepass, espn.com, nfl.com, si.com, theringer.com, nbcsports.com, twitter, youtube