Melvin Ingram sráží k zemi Lamara Jacksona, photo: chargers.com
Categories Weekly Quarterback

WQB: Wild Card

by Jiří Robek

Čtyři zajímavé zápasy. Bez jednoho napínavé až do konce. Víkend, jak má být.

Weekly quarterback pro vás detailně shlédl dva z nich, takže se dočtete přesně, kde, kdo, s kým, proč a jak. Konkrétně vyložím výhru Dallasu na Seattlem a L.A. Chargers nad Baltimorem. U obou bychom mohli poraženým týmům sypat na hlavu popel, neboť jejich ofenzivní plán a provedení zanechalo nejednoho v rozpacích. Pravdou však zůstává, že jednoduše prohráli bitvu na lajně a nedokázali rozběhnout svůj styl útoku.

Dallas Cowboys vs. Seattle Seahawks 24-22

Určitě se bude hodně mluvit o zranění kickera Sebastiana Janikowského těsně před poločasem. Pro druhou půli rozehrával výkopy Seattlu drop kickem (pozn. vysvětleno v článku minulý týden) punter Michael Dickson. Místo extra pointů šel trenér Pete Carroll raději za dva, o field góly se naštěstí pokoušet nemusel. Jenže závěrečný pokus o onside kick obejít nijak nešlo. A pokus Dicksona byl hodně mizerný. Snad nejhorší, co jsem za poslední dobu viděl, bez šance pro jeho tým získat míč. Ale vymlouvat se na to nelze, získat onside kick je i tak velice nepravděpodobné a Seattle si to celé prohrál už dávno předtím.

A to ofenzivním plánem, který nefungoval a oni se ho přes to zuby nehty drželi. Běžet na první down, běžet na druhý down, passovat na třetí down. Ze 7 pokusů o dva běhy za sebou jich 6 skončilo třetím downem, většinou delším než 5 yardů. Následným passem proměnili jeden z nich. Tato taktika tak měla úspěch ve 2 ze 7 případů. Na první down jsme párkrát mohli vidět pokus o play-action, kterým se Russell Wilson uvolnil, přesto jeho přihrávka málokdy letěla přes 10 yardů daleko. Především tvrdohlavé běhání na dlouhý druhý down mi hlava nebere. Soupeř to bránil jako čert, nefungovalo to, přesto ofenzivní koordinátor Seattlu dál bušil hlavou do zdi. Jindy výborný running back Chris Carson získával 1.5 yardu v průměru a útok Seahawks neměl vůbec žádný rytmus. Svůj první první down získali až hluboko v druhé čtvrtině. Šanci na úspěch neměl ani rychlý screen do strany na třetí down a 17 yardů. Obrana ho snadno zkonsolidovala pro minimální zisk. Parádní punt na 1 yard soupeře byl slabou náplastí.

Tolik nebezpečná kombinace Wilsona s wide receiverem Tyler Lockettem zůstala po hříchu nevyužita. Přitom tahle dvojka patřila celou sezónu k nejlepším v zisku 20+ yardových her. První bombu pro 40 yardů zkusil quarterback Seattlu až ke konci prvního poločasu a hned se ukázalo, jak je Lockett ze slotu proti osamocenému free safety neubránitelný. Jenže další pokus přišel na řadu v samotném závěru, 53 yardů vzduchem jak nic. Tihle dva mají úžasnou chemii, jen ji využít.

První záchvěv kvalitního play-callingu jsme mohli vidět až ve třetí čtvrtině, kdy na místo tradičního běhu do nikam zvolil ofenzivní koordinátor read-option běh, quarterback Wilson si ku překvapení obrany míč ponechal a získal nejprve třetí down a 7 yardů a následně 4 yardový touchdown. To byla jedna z mála chvil, kdy obrana Dallasu vypadala nepřipraveně. Jinak měla Seattle přečtený. Na třetí downy hřišti vládl linebacker Jaylon Smith, který nespustil oči z Russell Wilsona, většinou hrál roli tzv. spy. Tudíž číst oči quarterbacka, držet receivery před sebou a nepustit Wilsona do žádného scramblu. On a nováček Leyton Vander Esche jsou bez diskuze novými oporami týmu. Tohle duo mladých linebackrů hodně benefituje z mentoringu Seana Lee, bez kterého to Dallasu v obraně dříve nešlo. Doba se mění. Dallas povolil během sezóny soupeřům přes 30 bodů jen jednou. I proto je o defenzivního koordinátora Kris Richarda takový zájem mezi týmy s uvolněným postem trenéra.

Ofenzivní plán Dallasu se od toho soupeřova zas tak moc nelišil. Jenže s tím rozdílem, že Dallas s ním měl poměrně větší úspěch. Více než dvojnásobný počet běhových yardů mluví jasnou řečí. Dallas atakoval především kraje obrany s pomocí power a stretch běhové hry. Taková akce směřuje do strany, celá lajna se dá do pohybu a running back Ezekiel Elliott trpělivě drží směr s ní, až najde skulinku a protáhne se skrz pro pozitivní zisk. Často míří až na samotný kraj formace, kde to vytváří obrovský tlak na silově nerovné obránce jako jsou cornerbeci. Nic, s čím by si Elliott nevěděl rady.

Zvlášť, když Dallas hodně akcí rozehrával z velice těžkotonážních formací, často s fullbackem nebo třemi tight endy na hřišti. Neznamenalo to automaticky běh, viděl jsem i play-action na osamoceného receivera nebo screen pass na running backa. Dallas tohle dobře mixoval, aby udržel obranu na špičkách. Seattle i tak dlouho držel krok, většinou díky dobrým individuální akcím na třetí downy. Jednou to bylo skvělé překřížení a sack Frank Clarka, jindy dobrá stopka spolehlivého linebackera Bobby Wangera.

I on však zklamal v klíčový moment. To byla za mě jednoznačně akce v samém závěru. Dak Prescott čelil třetímu downu a 14 yardům a scramblem je získal přímo prostředkem. Ani Wagner ani jeho spoluhráč ho nezvládli složit a zabránit mu tento dlouhý down získat. Následný krátký touchdown už byla jen formalita, která posunula skóre o 10 bodů ve prospěch Dallasu. Celý ten drajv byl v podání Seattlu zlomový. Soupeř proměnil dva třetí downy díky penaltě vůči obraně. Útok Dallasu ukázal, jak efektivně použít receivery vzhledem k jejich schopnostem. Amari Cooper je malý, agilní a rychlý hráč, a tak se jeho routy sestávají kombinace slant, hitch a crossing route, při nich využije svou akceleraci a rychlou změnu směru za běhu. Naopak Michael Gallup je spíše vysoký typ, schopný vyhrávat osobní bitvy se svým obráncem podél sidelajny. A tak trávil čas většinou jako izolovaný receiver na jedné straně. Duhový fade pass přesně na jeho rameno přes hlavu obránce pro touchdown od Daka Prescotta byl asi nejkrásnějším passem celého zápasu. Gallup byl připraven, získal si potřebnou separaci od obránce a zachytil 11 yardový touchdown. Trojici uzavírá mrštný Cole Beasley, noční můra ze slotu na krátké třetí downy.

Suma sumárum, Dallas dokázal vnutit soupeři svou hru, zatímco Seattle nikoliv. A neschopnost přizpůsobit se ho nakonec stála zápas. Přitom Russell Wilson tyhle zápasy a situace umí, jenže mi přišlo, jako by nedostal příležitost to ukázat. A to mě mrzí.

Baltimore Ravens vs. Los Angeles Chargers 17-23

Tento zápas byl dlouho o ničem, pak trochu víc, a nakonec docela napínavý. Zcela v režii obran. Oba týmy se střetly už v prosinci, a tak defenzivní koordinátoři věděli, co od soupeře očekávat. Především defenzíva Chargers přišla se skvělým plánem, který vyšel na jedničku.

L.A. vyrukovalo s takzvaně quarters formací, kterou drželo na hřišti v podstatě celý zápas. Ta odvážná idea spočívala v nahrazení síly rychlostí. Na hřišti se neustále pohybovalo 7 defenzivních backů a 4 defenzivní lajmneni. Chargers de facto vyměnili oba střední linebackery za menší, ale rychlejší safety hráče. Z části to bylo vynuceno zraněními, ale hlavně to byl nápad, jak limitovat soupeřova quarterbacka, Lamar Jacksona. Útok Baltimore je vskutku unikátní ve svém stylu a Chargers si v minulém zápase moc dobře vyzkoušeli, jaké to je mu čelit. A tak vsadili na dvě karty. Za prvé, že defenzivní lajna vyhraje své souboje vpředu a velcí defenzivní pořízci nepustí běhy středem. Za druhé, rychlost defenzivních backů nasměřuje běhy právě doprostřed a bude limitovat Lamara Jacksona po zemi. Obojí vyšlo skvěle. Baltimore v útoku neměl kudy jít. Hráči dobří v coveragi zároveň limitovali passovou hrozbu z play-action a nutili Lamara Jacksona mířit především do stran, kde je minimálně efektivní. Jacskon je spíše hráčem, který má úspěch s passy na střed hřiště. Slanty, crossy, jenže tam bylo zahuštěno. A tak musel Jackson často scramblovat po zemi, čímž paradoxně získal nejvíce yardů po celé první tři čtvrtiny zápasu.

Je pravdou, že Baltimore hrál soupeři do karet a nedokázal se dlouho přizpůsobit. Většinu běhů ze začátku rozehrával ze širokých formací, s třemi wide receivery na hřišti, a právě prostor atakovat útok ze stran umožnil obráncům rychle zavřít prostor pro improvizované běhy Jacksona. Až když Ravens reagovali s více těžkotonážními formacemi a nasadili do hry více tight endů, dokázali váhovou převahu transformovat v alespoň nějaký úspěch běhy středem. Případně do strany s pullujícími blokery, kteří přetlačili slabší váhy před sebou. Jenomže v tu chvíli už potřebovali Ravens víc než jen se posouvat pomalu míč po zemi. Jednoduše zaspali začátek a už to nedokázali dohnat. Ačkoliv moc nechybělo.

Nezapomínejme, že Lamar Jackson je nováček, se kterým se původně vůbec nepočítalo, že letos nastoupí. Stal se vůbec nejmladším quarterbackem, který kdy nastoupil v playoff (21 let). Trenéři Baltimore s ním udělali neuvěřitelný kus práce, i to zachránilo kůži Johnu Harbaughovi, nad kterým se už stahovala mračna. Do příští sezóny je čeká pěkný kus práce. Nepochybuji, že kompletní offseason Lamarovi hodně pomůže. Cílem musí být rozvinout více jeho schopnosti jako passera, nikoliv na úkor všeho, co dokáže už teď. Vybalancovat jeho styl bude klíčem, tak aby se nezranil a zároveň hrál své silné stránky, mezi něž běh s míčem skrze obranu prostě patří.  Stále mi přijde, že jde často zbytečně do kontaktu s obráncem pro 1-2 yardy navíc. Příběh jistého Roberta Griffina III budiž testamentem.

A co Joe Flacco? Ten bude v pohodě, kdekoliv už skončí. Bylo velmi chytré nepodlehnout situaci a nechat Flacca na lavičce, i když už to vypadalo, že se Baltimore na hřišti ani nepohne. Baltimore už je plně tým Lamara Jacksona a změna by jen podnítila možné další kontroverze a podkopala Jacksonovu sebedůvěru. Myslím, že schopnost, s jakou se byl schopný ještě porvat a vrátit do zápasu mu hodně pomůže psychicky. Zároveň ale musí zapracovat na držení míče a pohybu v kapse. Obraně často zbytečně šel sám vstříc a závěrečný fumble byl jen jedním ze tří v celém zápase.

Z obrany Chargers bych ještě rozhodně vyzdvihl skvělý pass rush a defenzivní lajnu vůbec. Mnoho her soupeře zastavili jednoduše skvělými individuálními hrami. Ofenzivní lajna Ravens byla celý zápas o krok pozadu. Hvězdou zápasu byl Melvin Ingram s 2 sacky, 2 skládkami pro ztrátu a jedním získaným fumblem.

Kdy se do útoku postavili Chargers, také to nebyla žádná hitparáda. Zápas vyhráli, aniž by quarterback Philip Rivers prožil kdovíjak skvělý večer. Zkompletoval 22 z 32 passových pokusů pro 160 yardů. Tečka. Většinu zápasu ho držela obrana Baltimore při zemi a navzdory nefungujícímu útoku držela tým nad vodou. Na Chargers vynutila v první půli jen 4 field góly a jen 6 ze 17 proměněných třetích downů za celý zápas. Na jasné passové downy přepnuli do své prověřené améba defenzívy, při které se většina hráčů postaví na line of scrimmage, takže není vůbec jasné, kdo půjde po krku quarterbacka a kdo ne. Snahou blitzovat navíc vynutili časté zapojení running backa do blokování a odstranili tak efektivně Riversovi jeho oblíbený cíl v podobných situacích. Na krátké downy to ještě prošlo takzvaným scat blokem. To running back prostě v reakci na blitz vyběhne do strany a quarterback mu okamžitě pošle míč. Než přiběhne obránce, většinou získá dobré 2-3 yardy, ale na delší třetí downy prostě neměl Rivers čas něco vymyslet. Těch něco málo passových downů proměnil až rychlými přihrávkami na nestárnoucího tight enda Antonio Gatese, jeden pak dokonce sám po zemi.

Obecně se ale v útoku spoléhali Chargers na solidní mix běhů doprostřed a příhozů nebo jet sweepů do strany. Rivers neváhal hru těsně před snapem změnit na běh, pokud viděl nějakou možnou skulinku v obraně. Obecně mi přijde, že je momentálně asi neupovídanějším quarterbackem NFL na line of scrimmage od dob Peytona Manninga. Zkušenosti jsou znát. Chargers měli zápas ve svých rukou, pěkný play-call na třetí down v poslední minutě zápasu (běh do strany pro 11 yardů) však vrátila zpět penalta za ofenzivní držení, a tak musela zápas rozhodnout až obrana. Potěšit trenéra jednoznačně muselo 5 proměněných field gólů v podání kickera Mike Badgelyho. Tradičně slabina Chargers, ale tentokrát se na to dalo spolehnout.

V obraně Baltimore bych ještě chtěl vyzdvihnout výkon linebackera Patricka Onwuasora. Připsal si většinu nejvýraznějších defenzivních stopek zápasu. 1 sack, 2 skládky pro ztrátu a zblokovaný field gól. To rozhodně není málo. Škoda jen, že útok nedokázal těch několik málo dobrých her obrany proměnit ve výraznější obrat hry už na začátku druhého poločasu, když ještě byl dostatek času skóre otočit. Jako fanoušci však litovat nemusíme, závěr byl i tak dost dramatický.

V půli hotovo

V poločase to nemohlo vypadat pro Indianapolis Colts lépe. Nad Houstonem Texans vedli 21-0, proměnili 6 ze 6 svých třetích downů, udržovali obranu vedenou J.J. Wattem na špičkách a útok Deshaun Watsona na sidelajně. Konečný výsledek znáte.

Ten rozdíl mezi oběma týmy byl ze všeho nejvíc vidět na ofenzivní lajně. Pětice Colts během 32 passových pokusů Andrew Lucka soupeře k ničemu nepustila (0 sacků, 4 pressures). I takoví borci jako J.J. Watt a Jadeveon Clowney jen sledovali z povzdáli jak Marlon Mack krájí 148 yardů po zemi. Tak nakonec Colts jsou tím momentálně žhavým týmem, se kterým se jistě nikdo nechce utkat. Kansase, teď se ukaž.

Nick Foles Magic

Obránce Philadelphie Eagles tečoval letící kop kickera Chicaga Bears Cody Parkeyho a lehce změnil tak jeho rotaci a trajektorii. O dva nepříznivé odrazy později, Nick Foles spolu se svými spoluhráči mohl slavit postup do dalšího kola playoff. Eagles vyhráli 16-15 a Nick Foles zase jednou předvedl parádní výkon, když to bylo nejvíce potřeba. Během závěrečného drajvu Eagles v posledních minutách zkompletoval 6 z 9 passových pokusů pro 59 yardů, včetně klíčového čtvrtého downu 2 yardy před end zónou.

Ve Folesovi mají Eagles skutečně neskutečného náhradníka, který při zranění startujícího Carsona Wentze zase a znovu vhozen do jámy lvové, odpověděl skvělým výkonem přesně v tu pravou chvíli. Nad Philadelphií se tak nehledě nad dalším postupem vznáší tíha budoucího rozhodnutí. Mohou si dovolit ho po sezóně ztratit?

Foles má ve smlouvě klauzuli, díky které může s týmem prodloužit smlouvu o rok v hodnotě 20 miliónů dolarů. Obě strany se však mohou rozhodnout od prodloužení bez postihu odstoupit. Bylo by bezprecedentní, mít v týmu tak vysoce placeného náhradníka, ale Philadelphie se znovu přesvědčila, že mít Folese je k nezaplacení. Jenže Foles jistě dostane po sezóně nejednu nabídku z týmů, hledajících starting quarterbacka. Příležitost, které bude těžké odolat. Foles už si tohle dobrodružství jednou zkusil, tehdy neuspěl v St.Louis Rams a vrátil se jako náhradník do Philadelphie, kde si to konečně sedlo. Tohle prostředí a role mu vyhovuje. To ukázal už vloni prodloužením smlouvy s týmem navzdory zájmu o tohoto Super Bowl MVP. Jak se rozhodne letos? Offseason slibuje zajímavé drama.

Letem Světem

V zápasech bylo na pořadu dne poměrně velký počet reviewovaných her a musím říct, že jsem potěšen, jak se rozhodčím podařilo většinu bez kontroverzí vyřešit. Pokud to byl zřejmé, hru otočili. To byl případ touchdownu Micheal Crabtreeho, který chytil míč ještě v end zóně, ale díky jeho pohybu směrem ven to bylo těžké zachytit na živo. Otočen byl touchdown Dak Prescotta, který byl zastaven ještě před end zónou. Otočen byl ne-touchdown Melvin Gordona, který spadl s míčem těsně před koncovou čárou. Ve hře byl i případný fumble, ale to tak zřejmé ze záznamu nebylo. Rozhodčí správně neotáčeli své rozhodnutí na hřišti, pokud to nebylo zcela naprosto bez diskuzí průkazné a přesně tak by to mělo být. Takže touchdown, který nejspíš skóroval T.J. Watt, rolujíc po zemi do end zóny, zůstal krátký, jelikož přes jeho tělo nebyla pozice míče z klíčové kamery vidět.

Spory by snad mohli být o nekompletní pass / možná fumble Anthony Millera. Co bylo 30 yardovým passem zahlásili rozhodčí na hřišti jako nekompletní pass. Jenže replay jasně ukázal, že Miller udělal nejméně dva kroky, než mu obránce rukou míč vyrazil a z review by nebyl problém hru změnit na fumble. Jenže po hře se k vyraženému míči žádný z hráčů neměl a s klidem ho sebral ze země rozhodčí. A v tom je ten háček. Hra se může reviewovat (pozn. bylo to v posledních 2 minutách půle, challenge není trenérům dovolena) pouze je-li k dispozici jasný zisk volného míče (angl. recovery) jedním z týmů. A to nebylo. Pokud by hra byla uznána jako fumble, nebylo by komu jej přidělit. Přitom už v žáčcích trenéři učí, že po volném míči se musí za každou cenu vrhnout. Velké zaváhání z obou stran.

S onside kickem to letos vypadá zle. Šance na jeho proměnění výrazně klesly díky posledním změnám v pravidlech výkopu, implementovaných před letošní sezónou. Hráči vykopávajícího týmu už nemají výhodu rozběhu a musí být před odkopem rovnoměrně rozděleni na obou stranách formace. To je silně znevýhodňuje. Než stihnou obklopit zachytávající obránce, je už většinou pozdě a je jich tam málo, na pořádnou skrumáž. Něco by se s tím mělo dělat. Tahle hra přestává být zajímavá.

A dvě zprávy z college fotbalu. Za prvé, letošním šampionem se stal Clemson, když ve finále porazil Alabamu. V akci jste mohli vidět dva nejžhavější quarterbacky univerzitního fotbalu, na které se už klepou všechny špatné týmy NFL. Jenže letos to nebude, oba mají ještě nejméně rok college před sebou. Tua Tagovailoa (Alabama) by mohl být jedničkou v roce 2020 a Trevor Lawrence (Clemson) nejdříve až 2021. Za druhé, QB Dwayne Haskins (Ohio State) deklaroval, že se zúčastní letošního draftu NFL. Obecně je považován za jedničku na této pozici pro rok 2019.

Máte-li rádi moje články, neváhejte mě v tom podpořit jednorázově nebo pravidelně. Současným patronům moc děkuji: Dominik Kiss, Vladimír Kurák, Jakub Krejčíř, Kamba, Zdeněk Bureš, Tomáš Cmorik.

Dotazy a žádosti čtenářů

Zpětná vazba je fajn. Chci psát o tom, co vás zajímá. Každé pondělí vyzívám čtenáře na twitteru (protože to je můj hlavní komunikační kanál) k otázkám a žádostem do úterního článku. Tím však rozhodně nechci diskvalifikovat nikoho, kdo twitter nemá. Pošlete mi kdykoliv po odehraném víkendu své otázky a nápady (třeba emailem na robekjiri@gmail.com), prostě co vás zajímá, a já se pokusím odpovědět, jak bude v mých silách.

Jaký je rozdíl mezi výběrem do All-Pro a Pro-Bowl tymu (význam, prestiž atd.)? (Jakub)

Díky za dotaz Jakube. Rozdíl samozřejmě je v prestiži i významu, neboť All-Pro sestava je jeden hráč na každé pozici čili označení těch opravdu nejlepších v daném roce. Zatímco Pro Bowl je utkání hvězd, tudíž výběr dvou celých celků, které sehrají proti sobě exhibiční utkání. To nemá takovou váhu. Mnozí se navíc odmítají zúčastnit, protože například doléčují různá zranění z dlouhé sezóny a u fandů ten sranda match také nemá moc velkou popularitu. S těmito oceněními se nicméně často vážou v hráčských kontraktech různé bonusy za jejich zisk, tudíž to pro ně přínos mít může například finanční.

Rád bych se Vás zeptal, jak to funguje v NFL s přihrávkami. Dříve jsem si myslel, že přihrávání si v americkém fotbale se nesmí a jediný, kdo samozřejmě může je QB. Toto mě ovšem vyvedlo z omylu při různých higlightech ,,tricky plays“. (Filip)

Filipe, máš v tom trochu hokej, ale nedivím se, není to jednoduché. Americký fotbal je vlastně jiná vývojová větev ragby, takže v mnohých pravidlech si jsou podobní, ačkoliv to zmutovalo v něco zdánlivě odlišného. Například možnost přihrávky. Ve fotbale můžeš během jedné hry přihrát dopředu jen jednou a nesmíš předtím překročit line of scrimmage. S pozicí to nemá nic společného. Libovolněkrát a kdekoliv pak můžeš přihrát laterálně čili do strany nebo dozadu. Tyto laterální přihrávky v poli se pochopitelně moc nepoužívají, protože ztráta míče je příliš velké riziko a secvičit takovou akci za to jednoduše nestojí.

Ale často jsou vidět hned po rozehrávce v backfieldu. Například když quarterback přihodí míč do strany running backovi to je vlastně laterální pass. Nebo při trikových hrách, kdy po příhozu do strany passuje dopředu třeba wide receiver.

Čtení pro náročné (v angličtině)

2018 PFF NFL All-Pro Team

Co nás čeká příště

Jak už tomu bývá, psaní preview přenechám jiným. Herně i výsledkově však očekávám hodně odlišný víkend od toho uplynulého, kdy ani jeden tým nepřekonal hranici 30 bodů. Skončené zápasy měli punc defenzívy. Takový vyřazovák, aby postoupil jen ten, kdo dokáže nabídnout i něco navíc a zajistí si tak právo střetnout se s jedním z ofenzivních kolosů, které měli v prvním týdnu playoff volno. Teď teprve to bude střet filozofií a stylů, jaké jsou tím nejlepším kořením vyřazovacích částí.

zdroje: NFL Gamepass, espn.com, nfl.com, si.com, theringer.com, nbcsports.com, twitter, youtube