QB Andrew Luck
QB Andrew Luck, photo: colts.com
Categories Weekly Quarterback

WQB: Černý kůň playoff?

by Jiří Robek

Playoff, hrané na jeden vítězný zápas, umí být tuze nevyzpytatelné. Jak nám ukazuje historie, nejeden vítěz Super Bowlu se dokázal dostat se do formy až v prosinci, aby následně prošel skrze playoff jako nůž máslem a zametal i s favority.

Říkal někdo playoff?

A tím se dostávám bleskem k čím dál aktivnější rubrice o bojích o playoff. Dneska to bude pilíř celého článku. Chtěl bych se podívat na zoubek hned několika týmům, které směřují ať jedním nebo druhým směrem. A najít toho černého koně playoff. Kdo to je?

Začněme v konferenci NFC, kde už tři týmy mají playoff jisté (New Orleans Saints, Los Angeles Rams, Chicago Bears), ale jejich situace je rozdílná. Bears nadále válí svou obranou a pomalu se sunou nahoru. Budou však potřebovat zaváhání Rams a výhry, aby si vybojovali volno v prvním kole playoff (angl. first round bye). Drží však nad nimi výhodu vzájemného zápasu, která se uplatní při shodné bilanci. Bears jsou stabilně hrající tým, opřený o dominantní obranu. Něco jako loňští Jaguars. Saints pokračují ve výkonech přinejmenším dost dobrých na výhry, ačkoliv i tady to dře. Naštěstí za zabrzděný útok zaskočila opět obrana, a tak nadále považuji Saints za velkého favorita playoff, už právě pro tu kompletnost. V playoff musíte umět vyhrávat různými způsoby, protože soupeři na vás budou zkoušet ledacos.

Naopak Rams se tuze trápí. Tým jako by byl těmi prohrami tak zaskočen. Hráči zapomněli na fundamentální záležitosti jako třeba vyběhnout ze hřiště, aby ušetřili v závěru zápasu čas. Nešlo o ojedinělý laps jednoho hráče, bylo toho víc. Jako by nebyli připraveni, hrát za nepříznivého stavu. Není divu, prohráli dva zápasy v řadě pod taktovkou trenéra McVaye poprvé. Běhová hra se nedařila nastartovat a s ní padalo i tolik efektivní play-action v podání Jared Goffa, který ztratil jiskru a sebevědomí. 6 interception v posledních dvou zápasech a historicky nízké procento zkompletovaných přihrávek brzdí ofenzívu Rams, jak jsme ji dřív neviděli. Naštěstí rozpis zápasů je k nim příznivý. Pokud vyhrají v Arizoně a doma se San Franciscem, budou první týden playoff odpočívat. Ideální příležitost najít ztracenou identitu v útoku.

Najít ten mytický žhavý prosincový tým v NFC není vůbec jednoduché. Seattle Seahawks a Dallas Cowboys na to v posledních týdnech vypadali. To bylo předtím, než si v neděli sedli na zadek. Seattle prohrál s rivaly v divizi (49ers) a předvedl spoustu chyb v obraně, penalt a vůbec nedostatků na to, abychom je mohli považovat za nějakého černého koně. Spíše mi přijdou jako tým, který předčil všechna očekávání a hraje opravdu dobře, slabšímu talentu navzdory. A Dallas? Ten opět naráží na limit jménem Dak Prescott. Tentokrát ani wide receiver Amari Cooper nepomohl a vytratil se ze zápasu přesně, jak měl občas v Oaklandu ve zvyku. Obrana tým dovede jen tak daleko, jak moc s ní udrží útok krok.

Tím podceňovaným týmem konference NFC by tak nakonec mohla být Minnesota Vikings, která změnou ofenzivního koordinátora konečně znovuobjevila kouzlo běhového útoku a hru přes dominující obranu. Tedy za předpokladu, že se do playoff dostane. Zbývá povinná výhra v Detroitu a možná utkání o všechno s Chicagem. Nahánět je bude Philadelphia Eagles, Washington Redskins a Carolina Panthers. To nezní moc nebezpečně, že? Opravdu, v konferenci NFC se zdá být situace poměrně jasná a nepříliš dramatická.

V konferenci AFC je to mnohem pestřejší a zajímavější. Každý dílčí výsledek mění všechno. Postup už mají jisté oba top týmy z divize AFC West, Kansas City Chiefs a Los Angeles Chargers. Oba týmy lze také považovat za žhavé, ale jelikož se jedná o favority už nějakou dobu a hrají pecka fotbal celou sezónu, nikoho to nepřekvapí.

Na povážlivě kolísavé křivce se pohybují New England Patriots. Letos z nich mám pocit, že nehrát tradičně slabou divizi AFC East, neměli by postup do playoff zdaleka tak snadný. Tým jako by stále hledal tu správnou formulku na výhry. Útoku chybí rytmus. Brady zpomaluje. Mentálně je stále na špičce, ale přijde mi, že reakce těla a rychlost pohybů se zpomaluje. Navíc jeho ofenzivní lajna je letos hodně nekonzistentní. Považme jeho red zone interception v závěru zápasu s Pittsburghem. Snažil se zahodit míč pod okamžitým tlakem obrany. Vylétl mu z ruky, tělo v záklonu, ze špatného postoje, a tak není divu, že ani do zámezí nedoletěl. Také jeho receiveři mají své lepší a horší dny. Julian Edelman není zdaleka tak aktivní, jako býval, ani Josh Gordon se nedokáže víc prosadit. K tomu přičtěme nevynucené penalty a dropy a na prohru je zaděláno. Pokud obrana zdvojí a zavře tight enda Roba Gronkowskiho, má útok Patriots velký problém.

Divize AFC North, to je naopak něco jen těžko předvídatelného. Třešnička na dortu, v bojích o playoff se stále ještě drží Cleveland Browns. Očekával bych ale postup Pittsbughu Steelers a Baltimore Ravens. Týmy s hodně těžko předvídatelnou náturou. Steelers to je enigma, která může porazit kohokoliv, ale také s kýmkoliv prohrát. Vše začíná u quarterbacka Bena Roethliesbergera, který některé zápasy není k zastavení a pak to obrana soupeře odnese ve velkém. Jenže to není k vidění každý týden. Baltimore Ravnes je tým, který staví na možná nejlepší obraně v lize a urputném běhovém útoku, který soupeře dokáže vyšťavit. Ideální recept, jenže má Lamar Jackson v sobě i něco navíc? V playoff to bude potřebovat, to ukázal už zápas s Kansasem minulý týden. Jen držet krok nestačí.

Houston Texans jsou momentálně tím druhým týmem (za Kansasem), který drží v ruce místenku na volný první víkend playoff. Aby si ho najisto udrželi stačí porazit Philadelphii a Jacksonville. Útok Houstonu ale vyvolává řadu otázek. Vždyť si na něj celkem v pohodě vyšlápnula i obrana Jets. S pomocí agresivní obrany, která nedovolila Watsonovi kouzlit a protahovat hry svojí magií a pobíháním. Houston tak proměnil jen 1 z 9 třetích downů, Watson byl sackován hned pětkrát a vysvobodil je až neubránitelný wide receiver DeAndre Hopkins. Tenhle recept, jak udělat Hosutonu problémy, jistě soupeřům neušel.

Zbývá nám tu tak probrat Indianapolis Colts a Tennessee Titans. Dva týmy v divizi AFC South, které se perou o to jedno zbývající místo. Proč jedno? Protože spolu hrají v posledním týdnu a já naplno očekávám urputný souboj o všechno. Ten lepší postoupí, ten horší přijde zkrátka. A tým, který postoupí, bude v playoff hodně nepříjemným soupeřem. Oba týmy mají ve skutečnosti mnohé společného. Podceňovanou, ale přitom velice efektivní obranu (obě v top 10 ligy v povolených yardech i bodech). A velmi solidní ofenzivní lajnu. Ta v Tennessee v posledních dvou týdnech v kombinaci s running backem Derrick Henrym nasbírala 490 yardů po zemi a pomalu, ale jistě válcovala soupeře. Ta v Indianapolis zase jednou proti Dallasu nepovolila obraně ani jeden jediný sack. Quarterback Marcus Mariota je plně zdravý a velice efektivní na třetí downy. Andrew Luck je podle mě jasný favorit na cenu Comeback Hráč Roku. Možná právě tady tkví ten černý kůň playoff, ačkoliv zatím ještě není jasné, kdo to přesně je.

A možná je to celé jen mýtus a vyhraje některý z favoritů, se kterým se prostě potká forma a štěstíčko. Jakkoliv máme jako fanoušci příběhy o outsiderech, kteří překonají veškerá očekávání, rádi. Raději nechám otázku nezodpovězenou, protože ve chvíli, když někoho označíte za černého koně playoff, tak jím vlastně tak trochu přestává být.

Zážeh týdne

Trenér Anthony Lynn (Los Angeles Chargers) ukázal kule. Chargers otočili napínavý zápas s Chiefs a v závěru se odmítli spokojit s cestou do prodloužení. Lynn nařídil pokus za 2 body po touchdownu při ztrátě jednoho bodu na soupře. Všechno nebo nic. Tohle už tu letos dvakrát bylo a odvážný tým pokaždé odešel s prázdnou. Nikoliv tentokrát. Tři obránci Kansasu měli za úkol pokrýt dva receivery Chargers, všichni tři se jali bránit toho stejného a Mike Williams měl na stole ten nejjednodušší catch v kariéře. Sladké vítězství. Bylo by (a je) snadné chválit tuhle hru na základě výsledku. Osobně bych ale pochválil Lynna i pokud by jim to nevyšlo. Jít v této situaci za 2 body bylo dobré rozhodnutí. Chargers skórovali v závěru dva touchdowny a byla to udýchaná obrana Chiefs, kdo tahal za kratší konec. Což se potvrdilo. Šance vyhrát teď byla dle mého subjektivního názoru vyšší, než jít 50 na 50 do prodloužení. A mimochodem potvrzující kop za 1 po touchdownu už dávno také není automatická věc.

QB Nick Foles (Philadelphia Eagles). Legenda znovu ožívá. Dokáže tento náhradník dotlačit Eagles opět do playoff nebo dokonce ještě dál? Muselo by stát hodně, aby se to Eagles povedlo, ale šance tu je. Nečekaná výhra nad Rams je začátek. Zápas, v němž Foles udělal přinejmenším dost na to, aby to svému týmu nezkazil.

LB Khalil Mack (Chicago Bears). Už jsme viděli slavné “Butt fumble“, ale co takový “Butt sack“. Mack dokázal porazit na zem Aarona Rodgerse zadkem napřed. Nezastavitelná síla, i když běží pozadu.

Blamáž týdne

Dallas Cowboys a New York Giants. Když nedáte v zápase ani bod, asi jste nehráli moc dobře.

QB Cody Kessler (Jacksonville Jaguars) vs QB Josh Johnson (Washington Redskins). Washington vyhrál, stačil k tomu velice sympatický výkon Johnsona, 151 yardů vzduchem, touchdown a hlavně žádný turnover. To na Jags momentálně stačí vrchovatě. Kessler naházel yardů jen 57, k tomu interception a fumble. Volalo to po nasazení náhradníka, jenže to je bezvýchodná situace, když tam sedí Blake Bortles.

QB Jared Goff (Los Angeles Rams). Druhý zápas po sobě pěkný propadák. Kam se poděla ta sebejistota a přesná ruka?

Blamáž týdne proměněná v zážeh týdne

P Riley Dixon (New York Giants). To si tak puntujete, když vám mokrý míč vyklouzne z rukou a vy najednou zjistíte, že běžíte fake punt, který nikdo nečeká. Opravdu nikdo, soupeř, vlastní spoluhráči, ani vy sami.

Letem Světem

Vím, že diskuze kolem letošního MVP sezóny má dva jasné kandidáty (Brees, Mahomes). A pak jednoho rádoby v pozadí. Podporovatelé defenzivního tackla Aaron Donalda budou neustále klást otázky typu: proč to musí být quarterback? Já vám řeknu proč. Highlighty. Quarterbeci skórující ze šílených pozic, bláznivé touchdowny, spousty touchdownů, v každém zápase, pravou i levou rukou, na vítězství. To je ze všeho nejvíc vidět. To bere útokem sociální média. O tom se mluví nejvíc. Tak se dělá kampaň za MVP. Tečka.

Donald navíc není jediný defenzivní tackle, který bere útoky soupeře útokem. Chris Jones z Kansasu City Chiefs hraje také skvěle. Už má na kontě 14 sacků, v každém z posledních 10 zápasů si připsal alespoň jeden. Konzistentní výkony, to je nemalý počin.

Kicker Chirs Boswell nenechává fanoušky Pittsburghu Steelers v klidu spát. Proti Patriots minul hodně důležitý kop ze 32 yardů. Sice to odčinil dobrou trefou v závěru z 48 yardů. Ale jeho bilance 8 z 15 v kopech z 30 a více yardů, to není hezký výhled do chladného lednového playoff.

Jakýkoliv 50-50 hod na DeAndre Hopkinse je ve skutečnosti 90-10. Když je pokrytý, je volný.

Rozhodčí ve čtvrtečním zápase Chargers vs. Chiefs byli příšerní. Ale víte, co divákům také nepomohlo? Všichni ti Williamsové. Za Chargers nastupují wide receiveři Tyrell a Mike. Za Chiefs running beci Damein a Darrell a defenzivní tackle Xavier. A teď se v tom vyznejte.

QB Marcus Mariota (Tennesee Titans) v zápas s Giants pomohl svému running backovi pěkným blokem na linebackera. Velmi hloupé rozhodnutí, jít pravým ramenem napřed. Copak nemá dost různých zranění?

Cleveland Browns jsou letos dobří! Vyhození trenéra Hue Jacksona a ofenzivního koordinátora Todd Haleyho bylo to nejlepší možné rozhodnutí. Prozatímní trenér Gregg Williams podle mého soudu není tím pravým dlouhodobým řešením. Tahle nadutá hlava (alespoň to tak vypadalo v Hard Knocks) nemá moje sympatie. Ale má je ofenzivní koordinátor Freddy Kitchens. Quarterback Baker Mayfield pod jeho vedením dělá neuvěřitelné pokroky. Hraje skvěle, ale hlavně hraje sebevědomě. To, jak změnil hru v red zóně proti Denveru na jednoduchý slant, když viděl osobku soupeře, byla paráda. Touchdown.

Zápasy mezi rivaly v divizi mají vždycky speciální náboj. I když je vám výhra už k ničemu, není nic sladšího než jednu ukrást favorizovanému soupeři. Říká San Francisco 49ers.

Nesmí chybět poděkování za podporu blogu všem (velmi) štědrým dárcům a patronům: Dominik Kiss, Vladimír Kurák, Jakub Krejčíř, Kamba, Zdeněk Bureš, Tomáš Cmorik. Díky.

Dotazy a žádosti čtenářů

Zpětná vazba je fajn. Chci psát o tom, co vás zajímá. Každé pondělí vyzívám čtenáře na twitteru (protože to je můj hlavní komunikační kanál) k otázkám a žádostem do úterního článku. Tím však rozhodně nechci diskvalifikovat nikoho, kdo twitter nemá. Pošlete mi kdykoliv po odehraném víkendu své otázky a nápady (třeba emailem na robekjiri@gmail.com), prostě co vás zajímá, a já se pokusím odpovědět, jak bude v mých silách.

Jirko mohl bys někdy ve svém článku rozebrat situaci kolem Jags? Hlavně otázka QB a salary capu. Zajímal by mě tvůj pohled na věc. (Petr)

Výborná otázka. Tohle mě samotného zajímá.

Jacksonville Jaguars jsou vskutku v nezávidění hodné situaci. Jejich sázka na Blake Bortlese nemohla dopadnout hůře. Je to sice hlavní, ale zároveň také jen jedna z mnoha věcí, které se letos nepovedly. Po účasti v playoff v minulé sezóně byli ambice vysoké, jenže místo toho měli Jags už po 12 zápasech jasno. Žádné playoff. Krom mizerně hrajícího Bortlese, týmu výrazně chyběl 6 zápasů zraněný running back Leonard Fournette. Ofenzivní lajna se rozpadla na prach (také vinou nejednoho zranění). Ofenzivní koordinátor Nathaniel Hackett dostal v půlce sezóny padáka. Prostě úpadek celé ofenzívy zlomil týmu vaz.

Zatímco v minulém roce útok Jags patřil ke špičce ligy (5. v bodech na zápas, 1. v rushing yardech) letos je snad ve všech měřitelných metrikách hluboko v druhé půlce. Obrana se také zhoršila, i když jen nepatrně. Stále patří do top 10 ligy. I za to ovšem může především útok, tedy alespoň v porovnání s loňskem. To dokázali Jags ve většině zápasů rychle získat vedení a pak ho vytrvalou běhovou hrou a těsnou passovou obranou kontrolovali. Blake Bortles měl minimální roli. Přetočme do letoška a situace na hřišti se většinou rapidně liší. Jacksonville v zápasech honí skóre soupeře a namísto schovávání Bortlese ho žádali, aby jim utkání vyhrál. Výsledek znáte.

Problém se nicméně přelévá do příštího roku. Díky smlouvě, jakou Bortlesovi neprozřetelně nabídli během offseason. Pokud by ho chtěli na jaře propustit, inkasovali by 16.5 miliónu postihu do platového stropu. To lze snížit jeho vytrejdováním na 10 miliónů, jenže kdo by ho chtěl? Snad jedině, pokud by něco sami přihodili, aby si ho některý z týmů s hodně místem pod platovým stropem vzal, tak jako tomu bylo v případě Brock Osweilera. Jaguars ale budou muset Bortlese nějak nahradit a rychlé řešení nebude snadné. Celý tým je postavený na mnoha drahých smlouvách, kterými si v posledních letech zavázali nejednoho volného hráče. Při současném platovém stropu by měli v dalším ročníku 10 miliónů na platech přes limit. Strop by měl o přibližně takovou částku vzrůst, přesto je jasné, že budou muset přijít oběti a některý z veteránů se dočká propuštění, aby se místo uvolnilo.

Jacksonville mohou svým vysokým draft pickem zvolit nějakého quarterbacka budoucnosti, problémem však je, že tým je postaven na boje o playoff nyní. Za pár let může být všechno jinak. A tak se nejpravděpodobněji jeví snaha, získat některého z veteránů, jež by mohl být na jaře volný. Joe Flacco, Teddy Bridgewater, Jameis Winston … Tedy pokud to budou schopni zaplatit.

Môžu si priamy postup do Divízneho kola (bye week v prvom kole playoff) vybojovať dva tímy z rovnakej divízie? (Martin)

Ne, toto není možné. Čtyři první postupová místa vždy patří vítězům divizí. Nejlepší 2 týmy ze zbytku postupují do Wild Card kola, kde se utkají s třetím, respektive čtvrtým nejlepším z vítězů divizí. Top 2 vítězové divizí mají první kolo playoff volno. Takže v současném modelovém příkladu, není možné, aby jak Kansas City Chiefs, tak Los Angeles Chargers, oba měli bye week. I kdyby se jednalo o celkově dva nejlepší týmy v konferenci, co se bilance týče.

Pred rozohrávkou akcie QB stojí za centrom, zahlási playcall, má ruky pred sebou, pripravené na spracovanie prihrávky, a pri tom urobí taký zvláštny pohyb nohou – akoby zanožil, prípadne sa o ňu oprie. Čo to znamená, robia to asi všetci QB? Je to povinný postoj? Nemôže QB voľne stáť s nohami vedľa seba? Alebo je to nejaký druh signálu? Pod-dotaz – čo volá QB? Ja tam rozumiem nejaké „ready“ a k tomu niečo v zmysle „set“… (Martin)

Postoj quarterbacka před snapem je důležitá disciplína, která má svá pravidla. Nebudu chodit do detailu, sám na to nejsem expert, ale základem je pohodlný postoj a balanc, umožňující bezpečnou předávku míče od centra, přehled na hřišti a plynulou mechaniku pro následný pass. Ten zvláštní pohyb nohou bývá signál spoluhráči, který dělá nějaký pohyb před snapem (angl pre-snap motion), že může začít. Od toho se pak odvíjí časování samotného snapu. Ale jednotliví quarterbeci mají různé styly a rituály.

Quarterback tradičně rozehrává pokynem “hut”, kterému mohou předcházet i jiné signály či slůvka. Určitě vygooglíte spoustu článků rozebírajících, jak a proč zrovna tohle. Kadence a časování povelů pro rozehrání a podobné triky pro zmatení obrany, to už je na zcela jiné povídání.

Zdravím. zaujímalo by ma, kto je ten Johnson, quarterback Washingtonu Redskins? Čo sa stane keď running back natiahne ruku s loptou do end zóny a obranca mu ju vyrazí z ruky? Ako to je, keď je faul na wide receiver, pass interference a mužstvo rozohráva z miesta priestupku, počítajú sa získané yardy do štatistiky quarterbacka, alebo nie? (Tono)

Díky za otázky, jsou to takové drobnosti, ale jednoho zmatou velice snadno. Něco jako hloupá otázka neexistuje, pouze hloupé odpovědi. Tak snad budou dostačující.

Josh Johnson je tzv „veteran journeyman“. Starší quarterback (draftován v 5.kole 2008), který nikdy nedostal pořádně šanci a z jeho kusých výkonů lze vysledovat proč. Kdysi odehrál pár utkání za Tampu a od té doby pendluje mezi týmy jako příležitostný backup.

Je to touchdown. Jakmile s míčem pod kontrolou přetne lajnu end zóny, nezáleží, co se stane pak.

Nepočítají. Jsou to yardy penalty. Je to někdy nefér, protože to třeba byl parádní pass, který by bez faulu receiver chytil, ale tak to prostě je. Statistiky jsou zavádějící čísla v mnoha ohledech.

Otázky pro vás

Mám pro vás otázku dnes obzvláště vypečenou. Zakládáte NFL tým, můžete si na start vybrat jednoho z následujících mladých quarterbacků, který to bude?

  1. Jared Goff
  2. Carson Wentz
  3. Deshaun Watson
  4. Baker Mayfield

Power rankings barometr, week 15

Nahoru: Indianapolis Colts (8-6). Pozor na ně, postup do playoff ještě nemají zdaleka jistý, ale právě převálcovali Dallas týden po tom, co si smlsli na Houstonu. 6 výher z posledních 7 zápasu.

Dolů: Denver Broncos (6-8). Tady se útok na playoff se nekoná. Denver prohrál nejprve se slabým San Franciscem a teď i s Clevelandem. Je po reálných nadějích. Mluvit se bude pochopitelně o rozhodnutí nejít pro čtvrtý down v závěrečných minutách zápasu s Browns z 11 yardů soupeře. Namísto toho se trenér Vance Joseph spokojil se stažením skóre na 16-17 a vy víte, co si o tom myslí fotbaloví bohové. Zatímco jiní trenéři se nebojí věřit, že jejich útok získá 1 yard. Joseph evidentně tolik víry nemá. Obrana pro něho získala míč zpět, ale jak mohl po útoku chtít, aby udělal 50 yardů, když mu nevěřil, že udělá jeden.

Power ranking top 5, week 15

  1. New Orleans Saints (12-2). Saints plynule přešli od výher explozivním útokem k výhrám shutdown obranou.
  2. Los Angeles Rams (11-3). Kam jen se ta forma poděla?
  3. Kansas City Chiefs (11-3). Chiefs mají stále svůj osud v rukou. Vyhrát dvě zbývající utkání a budou hrát celé playoff doma.
  4. Los Angeles Chargers (11-3). Tak trochu ve stínu Kansasu, sedí Chargers vysoko v celkovém pořadí, přesto na druhé příčce v divizi. Chiefs mají výhodu lepší bilance v divizi, a tak budou muset Chargers čekat na další jejich zaváhání nebo se spokojit s pozicí Wild Card. Nezapomínejme, ale na ně. Vyhráli 10 z posledních 11 zápasů.
  5. Chicago Bears (10-4). Obrana Bears stále potvrzuje své dominantní postavení v celé lize. A bude v tom muset pokračovat, protože útok Bears zdaleka tak přesvědčivý není.

Weakness ranking bottom 5, week 15

  1. Jacksonville Jaguars (4-10). Jaguars se ještě ve třetím hracím týdnu pohybovali v top 5. Teď jsou v bottom 5. Ponižující.
  2. New York Jets (4-10). Konečně trochu bojovnosti proti Houstonu, kterému to pořádně zkomplikovali, ačkoliv ultimátně vyhrát nedokázali. Quarterback Sam Darnold vypadá nadějně, ale chtít po něm s tímhle týmem zázraky prostě nelze. Tady je ještě práce jak na kostele.
  3. San Francisco 49ers (4-10). Sladká výhra na Seattlem, druhá v řadě. Ale přituhne. Rok zakončí 49ers s Chicagem Bears a L.A. Rams.
  4. Arizona Cardinals (3-11). Arizona zoufale potřebuje posílit ofenzivní lajnu. A nějakého wide receivera. A cornerbacka. A taky … okej, neměl jsem s tím začínat. To nejchytřejší, co trenér během zápasu s Atlantou udělal, bylo stáhnutí Joshe Rosena za stavu 7-40.
  5. Oakland Raiders (3-10). První volbu v draftu 2019 momentálně drží v rukou Arizona. Raiders jsou tak špatní, že i v tom být nejhorší jsou až druzí.

Čtení pro náročné (v angličtině)

Jon Gruden’s 10-Year Plan for Total Domination

The Defensive Rookie of the Year Race

‚Best job in the world‘: The life of a Madden NFL ratings adjuster

Co náš čeká příště

Přeji vám příjemné přežití vánočních svátků v rodinném kruhu. A hodně dárků. Z pochopitelných důvodů bude příští článek na Boží Hod poněkud omezenější v obsahu. Laskavý čtenář promine a dá si bramborový salát.

zdroje: NFL Gamepass, espn.com, nfl.com, si.com, theringer.com, nbcsports.com, twitter, youtube